Nejen trpělivost růže přináší

Stačí zahlédnout jeden rozvitý květ a jste zamilovaní až po uši – do hedvábitých plátků, fantastických barev i smyslného parfému, který je tím svůdnější, čím hlouběji do květu zaboříte nos.

Půvab růží je ale v ustavičném ohrožení způsobeným chorobami a škůdci, proto se každý, kdo je chce pěstovat, musí vyzbrojit trpělivostí, pečlivostí, ale i silným žaludkem.

Mírně svažitá zahrada se díky Evině sběratelské vášni proměnila během čtvrt století v botanický skvost s rabátky okolo domu, ostrůvky rozesetými v trávníku a soustavou terasovitých záhonů.

Všude, kde to jde, vystavují tvář slunci historické růže, které kvetou sice jen jednou za sezonu, o to však bohatěji, dále tzv. angličanky od proslulého pěstitele Davida Austina, francouzské giotovky či kuriózní mechovky.

Přehlídku šlechtěných krásek doplňují divoké růže svraskalé a pižmové, jejichž prostý vzhled se za miliony let nezměnil.

Královnám květin nesluší samota, proto k nim zapálená růžařka vybírá parťáky, kteří zdůrazňují jejich osobitost, přispěchají s barvou, když zrovna nekvetou, a zároveň decentně skrývají holé báze ostnitých prutů.

Šanty, pryšce, třemdavy, šalvěje, jarmanky, to všecko jsou znamenité doprovodné trvalky.

Přidají-li se ještě popínavé klematisy, vysoké chrastavce, okrasné česneky, kakosty a kozlík lékařský s andělikou, vznikne obrázek, který by s nadšením zvěčnil i Claude Monet.

Než se sazenice rozrostou do krásy, uplyne klidně i pět let. První dva roky se musejí pravidelně zalévat, později vystačí s vodou ze srážek, ovšem za předpokladu, že půdu kolem nich pokrývá pořádná vrstva mulče.

Paní Evě se osvědčila směs listovky s kompostem, který navíc obohacuje zeminu o potřebné živiny. Hladovým růžím pěstitelka navíc každé jaro přilepšuje dávkou dlouhodobě působícího hnojiva.

Ve zbytku sezony odstraňuje zvadlé květy (pokud nejde o druh s atraktivními šípky) a také květy poškozené deštěm, jelikož se stávají líhní pro houbové choroby.

Jestliže keře vypadají malátně a neduživě, prospěje jim hluboký řez skoro až k zemi. Už se tak prý vzpamatovaly i keře postižené padlím a černou skvrnitostí.

Tak zní Evino doporučení pro ty, kdo chtějí své růže přimět k bohatšímu kvetení a zároveň je obrnit vůči polámání při bouřce. Jak se peguje? Delší výhony keřových či popínavých růží opatrně ohněte a kovovými kolíky připevněte k zemi.

Nové výhony, které podél horizontálně vedených prutů vyrazí, na jaře sestřihněte na dvě tři očka, aby keř působil úhledněji.

Eviny prsty jsou často zelené od rozmačkaných mšic, které na růžích řádí. K jejím nejpilnějším pomocníkům v boji proti savému hmyzu patří vosička zvaná mšicomar a sýkorky.

Činí se i dravá slunéčka a larvy pestřenek, jejichž počet slibně stoupá, protože zahrádkářka nepoužívá chemické postřiky. Dokonce pilatky a květopasy, úhlavní nepřátele růží, poctivě chytá a hubí ručně.

Likviduje i poupata, která se sklánějí, jako by byla nalomená, což je známka toho, že do nich květopas jahodníkový nakladl vajíčka. Pokud se mezi květními plátky objeví zlatohlávek huňatý, není důvod k panice. Zákonem chráněný brouk si z květu sice občas ždibínek ukousne, raději ale sbírá pyl bohatý na bílkoviny.