Jak v létě pečovat o růže

Růže se běžně vysazují na jaře nebo na podzim, ale díky prodeji kontejnerovaných sazenic se dají sázet prakticky po celou vegetační sezónu. Daří se jim vzhledem k nenáročnosti na teplo od nížin do podhůří.

Potřebují dostatek slunce, ale ne místa příliš vyprahlá. Ve stínu by málo kvetly, trpěly by více chorobami (zvláště houbovými) i škůdci.

Půda by měla být hlubší s dostatkem humusu a živin. Vyplatí se půdu dobře zpracovat s větším předstihem (až ročním) před výsadbou. Zbavit ji vytrvalých plevelů, jakými jsou pýr, pcháč, bršlice, opletník, kopřiva apod.

Jáma pro výsadbu musí být tak velká, aby kolem kořenového systému sazenice zbýval ještě prostor. Zpravidla to bývá 30x30 cm. Dbáme, aby se kořenový krček dostal do půdy tak hluboko, aby nebylo vidět místo očkování. Ke kořenům dáme kvalitní půdu, ale nepřidáváme snadněji rozpustné hnojivo a už vůbec ne čerstvý hnůj!

Jestliže vysazujeme více růží pohromadě, jejich vzdálenost musí odpovídat jejich vzrůstnosti. Minirůžičky mohou být vzdáleny 30 cm, klasické velkokvěté a mnohokvěté růže 50 cm, sadové 1–3 m, pnoucí 1,5–2 m. Hustší výsadba s sebou vždy přináší větší riziko šíření houbových chorob.

Řez růží se sice dělá zásadně na jaře, existuje ovšem něco jako letní řez: jde o pravidelné odstraňování odkvetlých květů, čímž stimulujeme růži k dalšímu kvetení. Tímto řezem rovněž ovlivňujeme i žádoucí tvar rostlin.

Při odstřižení odkvetlého květu nebo květenství vedeme řez nad prvním, maximálně druhým dobře vyvinutým listem. Hlubší řez naopak brzdí další kvetení a odebírá růži živiny.

Růže mohou trpět mnoha chorobami a škůdci, záleží na odrůdách.

K častým chorobám patří padlí (moučnaté povlaky), černá skvrnitost (rozpité skvrny na horní straně listů), rzivost (oranžové a později tmavohnědé kupky výtrusů na spodní straně listů), šedá hniloba neboli plíseň šedá (botritida) projevující se skvrnami na květech a nerozvitými poupaty.

Ze škůdců kromě mšic se mohou objevit klopušky (ploštice způsobující deformace mladých listů), pidikřísek růžový, který způsobuje posátí vrchní strany listů, pilatka růžová okusuje listy, pilatka (pilatěnka) drobná způsobuje jejich stáčení, čalounice růžová doslova odstřihává pravidelné části listů, žlabatka růžová zase tvoří jakoby chlupaté hálky ve větvích.

Někdy pěstitel zjistí, že mu místo oblíbené růže vykvetlo něco zcela jiného, planého. Ušlechtilá růže se nezměnila ani nezplaněla, to jen z podnože vyrostl výhon, který vykvetl.

Výhony z podnože ušlechtilé růži konkurují a mohou ji časem zcela potlačit. Jakmile zjistíme výskyt takového výhonu, odhrneme půdu až ke kořeni a zde výhon odřízneme nebo (ještě lépe) vytrhneme. Pokud takový výhon ustřihneme při povrchu půdy, jeho vývoj tím naopak podpoříme.