Článek
Druhový název se odvíjí od nápadně zvrásněných, zpeřených listů, které jsou tuhé, lesklé, trávově zelené, při okrajích jemně vroubkované.
Růžaři přiřadili rugosu do třídy růží botanických, jimž někdy říkáme plané či divoké. Ty se proslavily svou nenáročností, houževnatostí, robustností, pevným zdravím a bohatým kvetením.
Pravidelně stříhaná zelená stěna z růží svraskalých dělí zahrádku na dvě části s odlišným využitím a zároveň vytváří dokonalou kulisu pro kamenné ptačí napajedlo.
Květy pro dobrou náladu
Růže svraskalá je jednou z těch rostlin, která si vás podmaní na první pohled. To díky svým jednoduchým květům, avšak o to krásnějším, velkým asi tak na šířku dlaně.
Otevírají se neúnavně od května až do podzimu jak na starším, tak i na novém dřevě. Tím se může pochlubit jen hrstka rostlin. Hrají všemi odstíny růžové od bledé po sytě fuchsiovou, někdy s příměsí červené. Vyznavače čistých chladných barev potěší varieta alba, jejíž sněhobílé květy září na tmavozeleném podkladu jako hvězdy na nočním nebi. I ji zdobí střed ze zlatožlutých tyčinek, do kterého se nadšeně noří včely a čmeláci. Sotva se květy pootevřou, už to v nich bzučí.
Květy jsou pastvou pro oko a potěšením pro nos. Velkou radost z nich mají i včely a čmeláci.
Svěží ovocnou vůni květů, která se nejsilněji rozvíjí v prosluněných dnech a svou líbezností předčí mnohé moderní růže, si nejlépe vychutnáme z těsné blízkosti. Přinést si ji můžeme i domů do vázy.
Krásu sněhobílé variety alba není třeba zvlášť představovat. Zelenobílé spojenectví květů s listy působí nesmírně svěže.
V posledních letech se v řadách druhu rugosa stále častěji objevují plnokvěté kultivary, nádherné, úžasně vonící, ale spíš jen pro parádu. Komu je bližší zahradničení ve prospěch užitečných tvorů, dá vždycky přednost jednoduchým květům, kam se hmyz zajišťující opylování snáze dostane. To ostatně platí i pro všechny ostatní rostliny.
TIP: Okvětní plátky růže svraskalé jsou jedlé. Přizdobí ovocný salát, pohár s vanilkovou zmrzlinou nebo dort, zvlášť když je namočíme do polevy z bílků a moučkového cukru.
Šípky pro zdraví
Jakmile květy uvadnou, promění se v krásné šípky - oranžové, cihlově červené nebo úplně rudé, s hladkou, lesklou slupkou a velké jako cherry rajčátka. Obsahují spoustu céčka. S trochou trpělivosti z nich připravíme lahodný čaj, marmeládu nebo omáčku.
Šípky na keři vydrží velmi dlouho, časem sice scvrkávají, ale to plodožravým ptákům a veverkám, pro které během zimy představují vítaný zdroj obživy, vůbec nevadí.
Dužnaté šípky o velikosti cherry rajčátek vydrží na keři dlouho do zimy.
TIP: Se stříháním a tvarováním keřů přestaneme někdy v půlce prázdnin, aby na nich do podzimu stačily šípky plně dozrát.
Do plotu i na záhon
Výsadbu růže svraskalé plánujeme uvážlivě, protože bude pravděpodobně nejdéle kvetoucí rostlinou. V květnu a červnu jí to sluší např. se šantou (Nepeta) a velkokvětými máky (Papaver orientale) či s náprstníky (Digitalis purpurea), v létě tvoří zajímavý spolek s hortenziemi (Hydrangea), žluťuchou (Thalictrum) a krásenkami (Cosmos), ve finále zazáří po boku zlatobýlu (Solidago), hvězdnic a vysokých okrasných trav.
Čas zlátnutí. Spolu s trávami a tavolníky se do podzimního šatu převléká i růže svraskalá.
V neprostupném živém plotu vypadá nejlépe o samotě anebo v doprovodu několika kultivarů, ovšem kombinace s purpurovou tavolou (Physocarpus opulifolius) Diabolo, zlatolistým voňavým pustorylem (Philadelphus coronarius) Aureus a růžově kvetoucí vajgélií (Weigela) taky není špatná. Po několika letech dosáhne keř dospělé výšky 1,5 až 2 m a podobné šířky.
Podzimní a zimní radosti
Zbrázděná textura listů není tím jediným, čím se růže svraskalá od svých příbuzných ze světa růží odlišuje. S podzimem zlátne a jako většina okrasných trav a stromů přispívá k pestré rozlučce se zahradní sezónou.
Ani v době klidu (dormance) neztrácí na půvabu, když se na vzpřímených, hustě ostnitých výhonech zuby nehty drží jinovatkou povlečené šípky.
Podzim je velký umělec - ze svraskalých listů vzniklo umělecké dílko.
Pěstitelské zásady
Černá listová skvrnitost, padlí, rez růžová - to jsou pojmy, které pěstitel růže svraskalé nezná. Totéž platí o mšicích. Chemická ochrana proto není nutná.
Aby keře bohatě kvetly a rodily, neobejdou se bez slunce.
Většina rukavic nás před pichlavými ostny neochrání. Pohodlný, rychlý a bezpečný je sběr odřezků pomocí násad ze švédských hrábí.
Půda může být chudá, písčitá i jílovitá, vždy dobře propustná. Toleruje vyšší kyselost. V příliš vápenité půdě trpí listovou chlorózou, což se projevuje žloutnutím listů. Nikdy ji proto nesázíme na místo se zbytky stavební suti! Půdu raději předem otestujeme, ušetříme si tak práci s přesazováním, které pro samé ostny není nijak zábavné.
Pravidelným zpětným řezem, potřebným zejména na stísněných a frekventovaných místech, jako jsou cesty a patia, udržujeme rostliny kompaktní, upravenější. Tolerují i radikální zmlazení. Když je necháme růst bez omezení a pouze odstraníme přestárlé, uschlé nebo jinak poškozené výhony, vynikne lépe jejich nenucený půvab.
Ve váze voní růže stejně líbezně jako na zahrádce. Jednoduchá kytička s kontryhelem je hotová raz dva.
TIP: Při práci používáme tlusté pogumované rukavice. I těmi ale ostny občas projdou, odřezky proto raději sesbíráme pomocí dvou násad z lehkých plastových, tzv. švédských hrábí. Je to pohodlné, rychlé a bezpečné. Výhony nekompostujeme!
Na rozdíl od většiny ušlechtilých růží, které jsou naočkované na podnože vitálnějších planých druhů, roste druh rugosa ze svých vlastních kořenů. Výběžky neodstraňujeme, časem rozkvetou a keř přirozeně zahustí.
Nažky k množení musíme propláchnout ve vodě, abychom odstranili látky zabraňující klíčení. Snáze to jde hřížením nebo odnožemi.
Odnože poslouží k množení. Nové rostliny získáme také řízkováním a hřížením. Jde to i semeny. Nažky ale nejprve propláchneme ve vodě, abychom je zbavili látek zabraňujících klíčení.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
