Článek
Podzim nabízí ideální podmínky pro růst kořenů, které růže potřebuje, aby byla silná a bohatě kvetla. Není ani horko, ani mrazivo, půda je pěkně kyprá a plná vláhy.
V typickém podzimním počasí stačí rostlinu zalít jen jednou hned po výsadbě. Přinutí ji to zakořenit hlouběji, což se v budoucnu projeví lepší odolností vůči suchu. Co ještě můžeme udělat pro to, aby růže prospívaly a nosily radost?
Správné načasování
Růže z kontejneru lze sázet celý rok, není-li půda zmrzlá nebo blátivá. Prostokořenné sazenice smí přijít do půdy pouze v době přirozeného vegetačního klidu (dormance) koncem zimy nebo v pozdním podzimu, nejlépe od půlky října do listopadu. V dřívějším termínu hrozí narašení a mrazové poškození nových výhonů.
Postup výsadby
Vybereme místo na slunci s hlinitou, propustnou půdou a s dobrou cirkulací vzduchu, aby rostlina mohla po dešti rychle oschnout a neposkytovala zázemí houbovým chorobám.
Nevhodné je stanoviště v suchém stínu podél zdi, kam se stěží dostává déšť, nebo před výpustí okapové roury, kde by voda mohla sazenici vyplavit.
Vykopeme jámu 40 až 60 cm hlubokou a stejně širokou. Vidlemi načechráme dno i strany a zčásti vyplníme zeminou s příměsí vyzrálého kompostu.
Ze sazenice odstřihneme mrtvé, poškozené či křížící se výhony. U prostokořenné odstraníme neduživé kořeny a zdravé zkrátíme asi o třetinu.
Usadíme ji do jámy a dosypeme kompostovou zeminu, přičemž dbáme na to, aby místo očkování (vyboulenina na bázi stonku) leželo 5 cm pod úrovní země. Zamezí to růstu planých výhonů z podnože.
Půdu šetrně utužíme a kolem rostliny vytvoříme mělkou mísu kvůli lepšímu zadržování vody.
Nakonec důkladně zalijeme. Na zimu k růži nakupíme vrstvu substrátu, pomůže ochránit očko před zmrznutím.
Kde to růžím sluší
Není důvod omezovat výsadbu na prominentní místa uprostřed trávníku, u cesty či zahradní brány. Urozené krásky hravě zvládnou roli živého plotu i clony pro hromadu kompostu, ze kterého si příhodně odebírají důležité živiny.
Pokud už jste někdy stáli pod stromem, jehož korunu proměnil zdatný rambler v obří kytici, víte, že je to místo, kde byste nejraději strávili celý den. Půdopokryvné druhy zase dokážou vymalovat nudný svah pod terasou a tu navrch vyšperkují vůní banánů, petrklíčů, pomerančů, myrty.
Osvědčenými partnery růží jsou např. rozrazily, divizny, náprstníky, kontryhel i voňavá dobromysl s popínavým hrachorem. A až růže shodí kvetoucí parádu na zem, co potom?
Odkvetlé keře nejsou až na pár výjimek ničím moc zajímavé, proto uděláme dobře, když je doplníme trvanlivými dekorativními zápichy nebo třeba něžnou soškou víly, která romantickou povahu růžových keřů dokonale podtrhuje.
Co je to pegging
Skvělá metoda, jak keřovou růži s dlouhými výhony přimět k tomu, aby vytvořila mnohonásobně víc květů. Koncem podzimu vyčistíme okolí keře od spadaných listů, půdu pod ním prokypříme a uhrabeme.
Odstraníme nepoddajné výhony, zatímco ty pružné obloukovitě ohneme a na jejich konci nebo klidně už na středu je připevníme pomocí kovových háčků (kolíčků) k zemi případně k ohrádce z drátku nebo třeba lískových haluzí. Nakonec zkrátíme všechny výhony podél hlavních prutů na 10 až 15 cm.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Podobně si větší počet květonosných stonků můžeme vynutit u pnoucích růží. Nejsnáze to jde na stěně s vodorovně napnutými lanky, ke kterým se výhony postupně přivazují. Myslíme na to už při výsadbě, jelikož pruty jsou u mladých rostlin poddajnější.