Za 25 let se z něj stal fenomén. Cesta internetu do českých domácností

I když je připojení ČVUT k internetu formálně považováno za oficiální akt, při kterém se Československo připojilo k celosvětové počítačové síti, první pokusy s připojením do internetu probíhaly už na konci roku 1991.

Zajímavé je přitom to, jak trnitá byla cesta Čechů k celosvětové počítačové síti. „Již v roce 1988 jsme se snažili o připojení Československa k internetu. Jenže kvůli tomu, že jsme byli za železnou oponou, byla naše žádost odmítnuta,“ zavzpomínal na dotaz Práva současný ředitel akademického sdružení Cesnet Jan Gruntorád.

Právě on se přitom opakovaně snažil o to, aby byla naše země k celosvětové počítačové síti připojena. To se mu nakonec zkraje devadesátých let povedlo, tehdy pracoval ve výpočetním středisku ČVUT v oddělení počítačových sítí. Právě ČVUT disponovala internetovou přípojkou jako první.

I po změně režimu, kdy byla napodruhé již žádost Česka o připojení k internetu schválena, ale vše hladce ani zdaleka nešlo. „Když nám přišel první router od společnosti Cisco, prostřednictvím kterého jsme připojili ČVUT k internetu, v krabici chyběl kabel. Ze zahraničí nám tehdy vzkázali, že na něj budeme čekat další tři měsíce,“ popsal Gruntorád.

„Naštěstí si ale jeden kolega to zařízení prohlédl a řekl, že čekat nebudeme. Během odpoledne ho vyrobil a skutečně jsme byli schopní připojení vyzkoušet,“ konstatoval ředitel Cesnetu.

Ten zároveň připomněl, že rychlost tehdy byla pouhých 19,2 kbit/s. Pro porovnání – v současnosti operátoři nabízejí rychlost klidně i sto Gbit/s. Konektivita je tak nyní desetmiliónkrát vyšší, než jaká byla k dispozici před 25 lety.

Zajímavé je i ohlédnout se za tím, jak se změnily ceny internetového připojení. „Ta úplně první pevná přípojka pro firmy stála 170 000 korun měsíčně. Takové ceny jsou dnes samozřejmě nepředstavitelné. Dnes běžný zákazník za připojení zaplatí v průměru okolo 500 Kč,“ uvedl pro Novinky.cz ředitel sdružení NIX.cz Martin Semrád.

Zatímco v první polovině 90. let minulého století bylo připojení k internetu záležitostí akademického sektoru, nyní aktivně využívá počítač nebo mobil s připojením k internetu drtivá většina Čechů. Neomezené připojení k webu za měsíční paušál zákazníci využívají od roku 2003.

„Celkově je dostupnost internetu v Česku na velmi vysoké úrovni. A to především díky tomu, že jsou i v nejmenších vesnicích poskytovány služby, byť menšími provozovateli. K internetu se tak dneska dostane doslova každý český uživatel. Samozřejmě bude záležet na kvalitě, rychlosti a podobně,“ konstatoval Semrád.

Podle Českého statistického úřadu se za posledních deset let počet českých domácností s přístupem k internetu více než zdvojnásobil na 76 procent. Celkově má internetové připojení 7,3 miliónu Čechů starších deseti let. Internetovou přípojku má 98 procent firem v zemi.

V souvislosti s rozpadem Československa v roce 1993, začalo Česko o dva roky později používat jako národní doménu .CZ místo stávající původní .CS. „Doména .CS se začala používat v roce 1990 a vůbec první stránkou fungující na ní byl web Ústavu pro aplikovanou kybernetiku v Bratislavě. Takže vlastně první ‚česká‘ doména pochází ze Slovenska,“ připomněl šéf sdružení CZ.NIC Ondřej Filip.

A jaká byla tedy první ryze česká doména? Nikdo neví. „Tehdy se totiž migroval celý balík webů, takže to bylo nějakých deset domén – vesměs z akademického prostředí. Ale kvůli tomu nejsme schopni zjistit, kdo měl jako první koncovku .CZ, víme to pouze u domény .CS,“ doplnil Filip.

Na jaře roku 1996 pak odstartoval svůj provoz vyhledávací server Seznam.cz. Své webové stránky spustila také Sněmovna.

Další milníky českého internetu si můžete připomenout v našich dřívějších článcích: