Článek
Pro polární expedici nicméně platí trochu jiná pravidla než pro běžný zájezd do tepla na pláž. Účastníci „nafasují“ dopředu příručky, ve kterých najdou vše podstatné, co by před cestou měli vědět.
Kromě toho pak ještě chvíli před cestou speciální expediční obuv – jež je teplá a hlavně nepropustí vodu. Ono mít mokro v botách při minusových teplotách není zrovna med. A pak ještě nepromokavou polárnickou bundu – ideálně v barvě, která bude ostře kontrastovat s oslnivě bílou barvou sněhu a ledu.
Sever nemusí nutně znamenat hned severní pól: Unikátní hotel z ledu nebo polární záře – vyplujte na sever luxusní lodí
Dnes může na severní pól každý
Dříve byly výpravy výsadou dobrodruhů, nicméně dnes platí, že se k severnímu pólu každý rok prostřednictvím komerčních expedic vydává několik málo desítek Čechů. Na cestu se obvykle vyráží v období od června do srpna, kdy je v oblasti nejpříjemněji – teploty se pohybují často i okolo nuly, což je příjemná změna oproti zimním minus 40 stupňům.
Čím severněji budete, tím více ledových ker okolo bude.
Některé z (rekordních) expedic
- První historicky doložený pokus: 1553 – Hugh Willoughby – došel na 72. stupeň s. š.
- První, ale zpochybnitelné dosažení pólu – duben 1909 – R. B. Peary na saních
- První nezpochybnitelné dosažení - květen 1926 – R. Amundsen na vzducholodi Norge
- První sólové dosažení – květen 1978 – N. Uemura
- První Čech na severním pólu – květen 1993 – Miroslav Jakeš
Vyplouvá se obvykle z ruského Murmansku a zázemí polárníkům v posledních letech poskytuje paluba ledoborce „50 Years of Victory“, který pohánějí dva atomové reaktory. Podle konstruktérů je prý díky nim schopný samostatného provozu bez přerušení až po dobu čtyř let. Což ale není při cestě na sever potřeba, protože vzdálenost k severnímu pólu prý tato loď z roku 2007 zvládá nejrychleji na světě. Pokud pluje naplno, pak je na devadesátém stupni severní šířky za čtyři dny.
Při pohledu z paluby vám zvířata pravděpodobně nebudou pózovat až takto ochotně, ale určitě si je alespoň důkladně prohlédnete.
Pět dnů plavby
S několika desítkami turistů na palubě ale tolik nepospíchá, severního pólu se při dobrých podmínkách obvykle dosáhne až pátý den. Desítky hodin předtím se loď probíjí ledovým příkrovem. A posádka i cestující na palubě je tráví různě.
Když přeje počasí, tráví někteří hodiny a hodiny na palubě pozorováním okolní krajiny. V prvních dnech po vyplutí jsou na volném moři vidět velryby, pak se objeví první kry a nakonec je ledový příkrov téměř souvislý. Při trošce štěstí se tu a tam mihne tuleň, jindy medvěd. Ledoborec má i heliport, z něhož pravidelně vzlétá vrtulník – na obhlídku okolí, na kterou piloti berou i cestující z lodi.
Přednáškový sál i bazén
A když počasí venku není na bytí na palubě, probíhají v přednáškovém sále víceči méně odborné přednášky. A kromě toho ukrývá ohromný trup lodi i bazén, saunu, fitness, masážní salón nebo knihovnu, takže je postaráno i o další vyžití pasažérů.
Severní pól pokrývá ledový příkrov, takže spíš než výlety na člunech užijete lety helikoptérou.
Mimochodem – trup lodi je dvojitý a mezi dvěma vrstvami oceli je voda, která je podle potřeby přečerpávána z jedné sekce do druhé. Prý proto, aby loď měla vždy ty nejlepší ledoborné vlastnosti. Mimo to jsou v trupu lodi umístěné trysky, které vhánějí pod led horkou vodu – i díky tomu se lodní kolos probíjí ledem snáz.
Na velké lodi můžete vyrazit i za teplem: Vyplujte na obří lodi po Karibiku. Čeká vás bermudský trojúhelník i slavné pláže
| Tady bydlí Santa Claus! | |
|---|---|
| Podle některých žije Santa v Grónsku, podle jiných právě na severním pólu. A ač je oblast severního pólu a jeho okolí územím, které nespravuje žádný stát, ale Mezinárodní úřad pro mořské dno, přidělila mu Kanada směrovací číslo H0H 0H0 – které má připomínat typické santovské „Hohoho!“ |
A konečně pátý den, když to počasí dovolí, je na programu dobytí severního pólu. Člověk může vystoupit na led a udělat kolečko okolo pomyslného bodu – a tím projít během několika desítek vteřin všechna časová pásma, která na Zemi jsou. Ti nejodvážnější se pak mohou ponořit do ledového oceánu v brázdě, kterou vytvořil ledoborec.
Země Františka Josefa – minimum lidí, spousta ledních medvědů.
Okolo Země Františka Josefa
Zpátky je to dalších pět dní plavby. Tentokrát okolo Země Františka Josefa, souostroví, na kterém kromě výzkumníků a ruských vojáků nežije nikdo. Tedy nikdo z lidí. Jinak tu ale narazíte na lední medvědy, tuleně, polární lišky i vlky. Za dobrého počasí se na pár hodin kotví i tady, v nejsevernější evropské výspě, kterou z devadesáti procent pokrývá ledovec.
A pak už zpátky do Murmansku, přístavu, kde ticho ledových plání nahrazuje ruch civilizace a oslnivě bílou zář ledovců šeď ruského města.
Inzertní sdělení: Vydejte se v zimě za exotikou!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky plaveb:
Vyplujte k severnímu pólu na palubě nejmodernějšího ledoborce. Pět dní plavby tam, pět dní plavby zpátky. Spousta přednášek a poznání míst, kde má příroda navrch. Dosáhněte severního pólu!
Prozkoumáte ledové útvary, uvidíte telící se ledovce, navštívíte nejsevernější osadu naší planety. A spousty ledních medvědů. To vše během desetidenní plavby ledovou krajinou.
Poznejte krásu norské přírody a zejména norských fjordů během této sedmidenní plavby na palubě luxusní lodi. Zastávky na těch nejzajímavějších místech, a prohlídky toho, co musíte vidět!
Čtěte dále:
Přečtěte si také o unikátní kanadské železnici, o městě, kterému se říká ”Voňavý přístav” nebo o Ďábelských ostrovech. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Anketa
Kdo byl první?
O tom, kdo byl na severním pólu první, se dodnes vedou spory. První nezpochybnitelné dosažení je připisováno R. Amundsenovi, který se na severní pól dostal v květnu 1926.
Už v roce 1909 ale tvrdil polárník Robert Edwin Peary, že byl na pólu první on. Proti němu se pak následně postavil Frederik A. Cook, který zase tvrdil, že severního pólu dosáhl ještě o rok dříve, ale protože musel na severu přezimovat, nestihl svůj úspěch nahlásit dřív. Dánská komise nicméně nakonec prvenství přiznala Pearymu.
Ten tvrdil, že se šestého dubna 1909 dostal na dosah devíti kilometrů od severního pólu a až k němu pak pokračoval na lehkých saních. Podle svého tvrzení potom nechal na místě jen kousek od severního pólu americkou vlajku a vzkaz v plechové krabičce. Problém ale je, že pozdější expedice krabičku neobjevily, protože pravděpodobně zmizela pod sněhem a ledem. Takže je jeho expedice dnes zpochybňována.
