Článek
Prožít dovolenou na velké lodi je stále oblíbenější. Výhody jsou jasné – člověk se nalodí, ubytuje a všechny jeho věci plují celou dobu s ním. Není potřeba řešit balení a opětovné vybalování jako u klasických poznávacích okruhů. Loď ráno zakotví v přístavu, turisté mají celý den na prohlídku místa a večer se pluje dál.
Ledová dovolená na vodě
„Dovolená na vodě“ je sama o sobě netradiční. Na vrcholu oblíbenosti se hlavně v létě drží plavby po Středozemí (o těch jsme ostatně psali samostatný článek), méně tradiční, ale rozhodně ne méně zajímavé jsou právě plavby na sever.
„Nejkratší plavby trvají obvykle týden a tradičními zastávkami jsou Stockholm, Tallinn, Petrohrad nebo Kodaň,“ přibližuje jejich průběh lodní steward. Každý den se kotví jinde a je věnovaný poznání jiné metropole, takže celý den, který je celý strávený na moři, je spíš výjimkou.
U delších plaveb je potom dní na moři mnohem víc. „Při plavbě na Island nebo k břehům Grónska je to v součtu téměř týden,“ doplňuje další informace. Možností, jak strávit dny na palubě, je ale spousta. Ne nadarmo se těmto lodním kolosům přezdívá „města na vlnách“.
Čtyřhvězdičkový standard
Stejně jako hotely jsou tyto lodě hodnocené hvězdičkami. Představa, že se na sever člověk vydá v útrobách neútulného ledoborce, je mylná. I sem vyrážejí „čtyřhvězdičkové“ a „pětihvězdičkové“ lodě, kde není výjimkou golfové hřiště, tenisové kurty, vyhřívané bazény, kinosály, divadla, nákupní galerie nebo knihovny.
Severské plavby často „startují“ právě v severoněmeckém Kielu, alternativou je přístav Harwich nedaleko Londýna a jednou z prvních zastávek bývá hlavní město Dánska – Kodaň. Zdejší přístav patří prý k nejkrásnějším na světě, dílem i díky soše Malé mořské víly, která tady od roku 1913 smutně vyhlíží prince.
| Malá mořská víla – symbol Kodaně | |
|---|---|
| Kdo byl v Kodani a nevyfotil se s Malou mořskou vílou, ten jako kdyby v dánské metropoli nebyl. Socha sedící víly inspirovaná pohádkou Hanse Christiana Andersena je tady už skoro sto let. A za tu dobu byla několikrát terčem vandalů. Naposledy v roce 1998, kdy jí urazili hlavu. Od dubna do listopadu 2010 kodaňský přístav osiřel, to byla Malá mořská víla „na výletě“ na světové výstavě Expo v Šanghaji. |
Z kodaňského přístavu se loď povětšinou vydává do švédského Stockholmu. Centrum švédské metropole leží na 14 ostrovech na břehu jezera Mälaren, ne nadarmo se mu proto říká „Benátky severu“. Dvě místní památky se probojovaly i na seznam světového dědictví UNESCO. Tou první je unikátní dřevěný hřbitov, na kterém leží slavná filmová diva Greta Garbo, tou druhou potom palác Drottningholm v historickém srdci města, v části Gamla Stan.
Bar a hotel z ledu
„Velkému zájmu turistů se v posledních letech těší i ledový hotel a bar,“ přidává další stockholmskou atrakci lodní steward. Ten je vyrobený z dvaceti tun ledu z vody řeky Thorne Älu a konstantní teplota v jeho útrobách je minus pět stupňů. I proto dovnitř může naráz maximálně třicet lidí. „Kdyby jich tady bylo víc, tak vnitřek zadýchají a začne nám tát vybavení,“ vysvětluje barman.
Přezdívka „Benátky severu“ se často pojí i s další zastávkou. Ruský Petrohrad - výkladní skříň ruského národa, nejsevernější milionová metropole planety, okno do Evropy, město postavené na močálech - založil Petr Veliký. Jen na „rychloprohlídku“ slavné Ermitáže by si měl člověk vyhradit půl dne a stejně spatří jen zlomek exponátů. Těch je tady totiž 2,7 milionu v 300 sálech – i kdyby člověk strávil u každého exponátu jen deset vteřin, strávil by tím asi 3 roky života.
Norské fjordy a pak dál na sever
Častým cílem plaveb na sever jsou norské fjordy. Bez nadsázky se dá říci, že většina turistů vyráží do Norska právě kvůli nim. Tato i několik set kilometrů dlouhá a hluboká údolí jsou pozůstatkem činnosti ledovců a nejkrásnější jsou na západním pobřeží Norska. Pro fotografy je nejvděčnějších Geirangerfjord. Primát v délce mezi norskými fjordy potom drží Gognefjord.
Loď obvykle zakotví v jeho ústí, turisté vyrazí dál do jeho nitra na menších lodích, nebo absolvují trek, večer se potom zase vrátí na palubu a může se plout dál – do dalšího fjordu nebo dál na sever – na Špicberky, Island nebo do Grónska.
Čtěte dále:
Kam jinam se dá doplout? To zjistíte v našich dalších článcích:
Dále jsme psali třeba o cestě kolem světa, Ekvádoru, Ibize nebo Maltě. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Inzertní sdělení: Tipy na zájezdy na Maltu
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky plavby severní Evropa:
Poznejte nejkrásnější místa severu Evropy. Osm dní, z toho dva strávené čistě jen na vlnách. Stockholm, Tallinn, Petrohrad a Kodaň. Výlet do hotelu z ledu, Ermitáže. Ceny od 23 490 Kč.
Tři týdny v zajetí ledu a krásné přírody. Naprosto unikátní poznávací plavba za polární kruh. Navíc na palubě luxusní čtyřhvězdičkové lodi s kapacitou více než 2500 osob a kompletním zázemím.
Ty nejkrásnější norské fjordy z paluby luxusní lodi – za sedm dní a v prázdninových termínech. Během plavby si na lodi můžete zahrát tenis, minigolf, nebo si skočit do salonu krásy.
Autor: Lucie Štěrbová & ESO travel
Anketa
Dál na sever
Island
Island, druhý největší ostrov Evropy, leží asi 800 kilometrů od pobřeží Skotska a svým severním pobřežím se téměř dotýká polárního kruhu.
To, co sem láká desetitisíce turistů ročně, je místní příroda – divoká, nespoutaná a lidskou činností poznamenaná jen minimálně – sopky Krafla a Hekla, vodopád Gullfoss na řece Hvítá nebo třeba jezero Mývatn s fantaskními vulkanickými útvary.
Hlavní město ostrova Reykjavík je nejsevernějším hlavním městem světa. Jeho název v překladu znamená „město páry a kouře“ a odkazuje na geotermální aktivitu v jeho bezprostředním okolí. V jeho těsné blízkosti leží termální lázně Modrá laguna. Místní voda má teplotu asi sedmatřicet stupňů po celý rok a léčivé účinky – navzdory zvláštně modré barvě, kterou má. Lidé se tady koupou po celý rok – ať prší nebo sněží.
Právě Island dal světu pojem „gejzír“. Původní „otec gejzírů“ Velký gejzír už sice netryská, ale jeho místo zaujal jen o málo menší gejzír Strokkur. Ten tryská, co pět minut do výšky asi dvaceti metrů. Z hlavního města Reykjavíku je to k němu asi hodina cesty autem.
Grónsko
Na největším ostrově naší planety v létě slunce sice nezapadá, ale zároveň tu neskončila ani doba ledová. Vždyť celých 85 procent povrchu pokrývá sněhová pokrývka. Mohutný pevninský ledovec má místy tloušťku až 3500 metrů. Nezaledněné jsou jen pobřežní oblasti.
Přímo z paluby lodi je možné pozorovat největšího savce planety – plejtváka obrovského. Tu a tam se ve vodě objeví i jiné velryby. Pro návštěvu Grónska je nejideálnějším obdobím červenec. To je tady totiž „teplo“ – přes den asi osm stupňů nad nulou. V lednu tu potom na expedice číhají čtyřiceti stupňové mrazy.
V Grónsku leží i nejdelší světový fjord. Scoresby Sund má na délku 350 kilometrů a hloubka vody v něm místy dosahuje až k 1500 metrům. Při březích tohoto fjordu se nacházejí i původní inuitské osady. Turisté se často vylodí ve dvě stě let staré osadě Vikingebugt a obdivují chýše vystavěné z koster velryb.