Hlavní obsah

Nitrem hory spirálovitými tunely: Přes kanadské Skalnaté hory vede unikátní železnice

Při cestě po jedné z nejnebezpečnějších železnic hrozilo smrtelné nebezpečí při cestě nahoru, ještě více pak při cestě dolů. Překonat Skalnaté hory, a spojit tak západní pobřeží Kanady s východním bylo velmi důležité, ovšem ne snadné. Díky snaze o větší bezpečnost vznikla technicky originálně řešená trať, po níž jezdí s fotoaparáty nejen Japonci.

Foto: David R. Sopencer (Wikimedia Commons)

Lokomotiva se protahuje spodním spirálovým tunelem, díky němuž se dostává přibližně o sedmnáct metrů níže. Přes snížení všech rizik i nadále musí po trati jezdit jen velmi silné a spolehlivé stroje.

Článek

Kanaďané už se už na konci 19. století mohli pyšnit několika státem vyhlášenými národními parky. V roce 1886 se mezi ně zařadil i slavný Glacier, ale také národní park Yoho. Najdeme ho v západní části Kanady ve státě Britská Kolumbie.

Jednu z jeho největších atrakcí představuje průsmyk Kopajícího koně a také spirálové tunely, které tu byly v první polovině dvacátého století vybudovány kvůli snadnějšímu zdolávání kopce přezdívaného Big Hill. V kanadských Skalnatých horách najdeme vyšší vrcholy, nejezdí přes ně ale vlaky. Přes Big Hill ano, také za to několik lidí zaplatilo životem.

Národní park Glacier
Západ Kanady je bohatý na přírodní zajímavosti, nalezneme v něm hned sedm národních parků a rezervací. Tím nejznámějším je Glacier. Nachází se v sousedství parku Yoho a dá se v něm nalézt rozsáhlý jeskynní systém, spousta ledovců nebo jeden z nejstarších horských hotelů v Kanadě, jehož stavba začala roku 1905 (Glacier House). Okolní hory kdysi nesly jméno admirála Nelsona padlého v bitvě u Trafalgaru, později však byly přejmenovány a pyšní se jménem dobrodince Douglase Selkirka, který financoval osídlování Kanady.

Železnice postavená proklatě vysoko

Trať byla uvedena do provozu na začátku sedmdesátých let devatenáctého století a již o desetiletí později si vyžádala první životy. Strojvedoucímu se nepodařilo dostat vlak pod kontrolu při prudkém sjezdu z kopce vyčnívajícího přes tisíc metrů nad moře, vlak vykolejil a zabil tři dělníky – trať byla totiž v tu dobu ještě ve výstavbě.

Foto: archiv autora

Drsné klima Skalnatých hor se dá přežít i s docela příjemnými pocity.

Potíže měly stroje také během jízdy do kopce. Ve svazích se sklony mezi 4,5 a 5,5 procenta musely mašiny vyvíjet maximální výkon. Topiči tak přikládali o sto šest a stávalo se i to, že při takovém vytížení některé části hnací soustavy lokomotivy nápor nevydržely a explodovaly.

Když je hora moc vysoká, vyvrtejte do ní tunel

Navzdory nehodám přejíždělo přes hory stále více lidí. Jednak dílem strategické polohy kolejí mezi několika železničními uzly, ale také kvůli výhledu z trati. Část panenské přírody svírané mezi neprostupnými lesy a kopci mají z vlaku pasažéři jako na dlani. Nehodami se turističtí nadšenci nedali odradit.

Foto: ESO travel

I díky železnici se lidé z kanadského vnitrozemí dostanou na pacifické pobřeží, kde se před nimi otevírají takovéto scenérie.

Vedení železnic i samotného státu se usnesla, že už to takhle dál nejde. Trať patřila v oblasti k nejfrekventovanějším, spojovala americké hranice a západní pobřeží s východem Kanady. Bylo tedy nutné něco udělat. Řešením se měl stát téměř půlkilometrový tunel skrz horu Mount Stephen, nicméně nakonec zvítězila varianta třináctikilometrové povrchové dráhy se dvěma spirálovými tunely. Díky nim má od roku 1909 železnice sklon maximálně 2,2 procenta.

Prostřednictvím článku můžete prozkoumat i krásnou přírodu USA: Pět nejkrásnějších národních parků USA: Yellowstone, Sequoia, Yosemite a další 

I dnes budí dvojice spirálovitých tunelů ve tvaru osmičky v celkové délce šest kilometrů respekt. Vlak vjede do ústí prvního, obkrouží spirálu a vyjede stejném místě, jen o několik desítek metrů výš. Dodnes je jízda vnitřkem hory zážitek jak pro samotné strojvedoucí, tak pro turisty.

Vlaky dříve funěly nahoru podél řeky, dnes šplhají přes vrstevnice velmi zvolna, cestující si tak mohou užít pohledy dolů do krajiny národního parku Yoho a zahlédnout z bezpečí kupé třeba medvědy. Ti ale ve Skalnatých horách nemají vůbec špatnou pověst, v dlouhodobých statistikách zde více lidí zranili například jeleni (ne každý paroháč je tak přátelský jako ten z pohádky o Smolíčkovi).

Chcete se ohřát četbou o teplejších krajích?

Průsmyk, kde se procházejí medvědi a koně kopou

Lokomotivy nešplhají na vrchol samotné hory, ale do prolákliny zvané průsmyk Kopajícího koně, vyhloubené stejnojmennou řekou (Kicking Horse River). Její voda sice není úplně nejklidnější, ale pojmenování neodráží dravost proudu, nýbrž tragickou událost, která se zde kdysi odehrála. Geologa Jamese Hectora zde kopl kůň do oblasti hrudního koše a vědec na následky zranění zemřel. Indiáni sice netušili, co je geologie, ovšem Hectorovu památku přesto uctili tím, že jeho jménem pokřtili vodní tok.

Foto: ESO travel

Vancouver je malá ospalá vesnička… ne, na tohle nám při pohledu na tuto fotografii asi naletíte jen těžko.

Britská Kolumbie je zvláštní stát. V rámci celé země jde sice o třetí nejlidnatější část Kanady, to ale jen díky Vancouveru, v jehož okolí žije více než polovina obyvatel Britské Kolumbie. Na zbytku území už potkáte spíše medvěda než člověka, pokrývají ho hlavně hory, lesy a řeky. Není divu, že právě zde je koncentrováno nejvíce národních parků v zemi. Poblíž města Field právě národní park Yoho.

Dnešní článek asi bude nejlepší uzavřít větou jednoho uživatele diskusního fóra na cestovatelském fóru stránky TripAdvisor. V překladu zní asi takto: „Abyste pochopili, o čem to vlastně píšeme, musíte to zažít!“

Inzertní sdělení: Užijte si exotickou dovolenou!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů: :

Zpestřete si klimatické stereotypy střední Evropy výletem za moře! V zimě za sluncem do tropů, v létě třeba do národních parků Kanady včetně spirálových tunelů.

Keňa za cenu, jakou byste nečekali! Využijte nabídky last minute zájezdů a poznejte exotiku letovisek na pobřeží východní Afriky s možností vydat se na safari!

Sezóna na jižní polokouli začala. Vydejte se za sluncem a radovánkami v teplém moři třeba do Tanzanie, země vyhřátých písků na pobřeží a safari na širých pláních národních parků. Nyní za výhodnou cenu.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o trestanecké kolonii, v níž se odehrával děj románu Motýlek, dále o Zlatém viklanu v bývalé Barmě nebo o cestě vlakem na střechu světa. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán

Anketa

Volíte v létě dovolenou v teplých, nebo raději v chladnějších krajích?
U moře nebo zkrátka někde, kde je teplo.
45,6 %
Tepla je dost doma, v létě klidně do hor.
42,7 %
Záleží na konkrétních lokalitách.
11,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 103 čtenářů.

Nechtěné dítě Vancouver

V nedávné době se město vepsalo lidem na celém světě do paměti zimní olympiádou, na níž čeští sportovci získali celkem šest medailí (Martina Sáblíková 3×, Šárka Záhrobská, Lukáš Bauer a běžecká štafeta mužů).

Tohle šestisettisícové město (s aglomerací ovšem více než dvoumiliónové) se může pochlubit třeba parními hodinami ve čtvrti Gastown. Ta dostala název po přezdívce bájivého barmana Johna Deightona. Hostinský se stal v okolí velmi oblíbený, protože za pomoc při stavbě podniku vyplácel zvláštní odměnu – whisky zcela zdarma v množství, které na jedno posezení dokáže host vypít. Není divu, že si stavbu hostince nenechala ujít celá řada námořníků a dělníků z nedaleké pily.

Další zajímavost Vancouveru představuje například fakt, že pro svého otce představoval jakési nechtěné dítě. Objevitel George Vancouver oblast objevil, ale rozhodně mu nijak neučarovala, podle záznamů se o ní nijak přívětivě nevyjadřoval. Možná to bylo tím, že k ní doplul v poměrně teplém létě a nemohl si tak naplno vychutnat krásy zasněžené krajiny. Přesto největší sídlo v okolí nese dodnes jeho jméno.

Související články

Výběr článků

Načítám