Článek
Není jednoduché je na mapě najít – i v okamžiku, kdy víte, že je máte hledat při pobřeží Francouzské Guyany asi deset kilometrů vzdušnou čarou od města Kourou. Na mapě jsou to jen tři tečky, ve skutečnosti tři ostrůvky, které mají na délku i šířku jen pár stovek metrů. Přesto se na nich lidské neštěstí koncentrovalo v ohromném množství.
Ďábelské ostrovy, nebo ostrovy Spásy?
Černá historie celého souostroví, kterému se občas také paradoxně říká ostrovy Spásy, protože tu prý záchranu na poslední chvíli našla posádka ztroskotané lodi, se začala psát v polovině 19. století. Napoleon III. se rozhodl, že francouzské galejníky přesune mimo území Francie. A volba padla právě na území dnešní Francouzské Guyany a také na malinké souostroví.
I tady si v názvu hrají s ďáblem: Hřmící vodopády Iguacu: Nejpůsobivější je Ďáblův chřtán, údajný vstup do pekla
| Motýlek | |
|---|---|
| Je to jeden z nejslavnějších filmů všech dob – a vznikl podle románu Motýlek od Henriho Charriéra. Ten v něm popisuje svůj pobyt na Ďábelských ostrovech, své zdařené i nezdařené pokusy o útěk, těžký život vězňů na ostrovech. Právě díky tomuto románu získaly ostrovy světový věhlas. Nicméně se objevily i hlasy, že román není autobiografický, že autor čerpá ze životů a historek spousty jiných vězňů. |
Odhaduje se, že sem za celou dobu existence trestanecké kolonie Francie poslala na 80 tisíc vězňů a část z nich tu i kvůli velmi náročným podmínkám během výkonu trestu zemřela. A pozor – kolonie fungovala až téměř do poloviny 20. století! A první hlasy, které volaly po jejím zrušení, se objevily až ve 20. letech po uveřejnění reportáže ze souostroví.
Podobně bizarní je i Ostrov duchů Hašima: Na sídlišti z betonu už 40 let nikdo nežije
Ostrovy jsou opravdu malinké a leží deset kilometrů od pobřeží.
Ďábelské ostrovy tvoří vlastně jen tři ostrůvky. Tím největším je ostrov Royale neboli Královský ostrov, na kterém bývalo ústředí celé trestanecké kolonie a kde byly asi nejlidštější podmínky. Dnes si tady turisté (kterých každý rok přijede okolo padesáti tisíc) mohou prohlédnout muzeum, jež mapuje černou historii ostrovů, navštívit restauraci a projít se po ostrově, okolo zbytků galejnických domků, které postupně pohlcuje zdejší džungle.
Naprostá izolace Ďáblova ostrova
Z pláže je pak krásně vidět na sousední Ďáblův ostrov, který byl určený pro politické vězně. Člověk si tu říká, že jejich izolace nebyla až tak absolutní – ostrovy od sebe dělí možná čtvrt kilometru mořské hladiny. Zdání ale klame. Velmi silné mořské proudy byly (a vlastně stále jsou) účinnější překážkou útěku než cokoli jiného. Vždyť i zásoby se na tento ostrov posílaly na několik set metrů dlouhém lanu, loď vyplouvala výjimečně.
Na Ďáblově ostrově byl vězněný i Alfred Dreyfus, dost možná nejslavnější vězeň, který kdy na Ďábelských ostrovech přebýval. Strávil tady pět let a jeho domek, ve kterém byl neustále hlídaný, na ostrůvku dodnes stojí.
| Jediný francouzský kosmodrom | |
|---|---|
| Druhým známým místem v Guyaně je kosmodrom v městě Kourou, který je jediným francouzským kosmodromem na světě a jenž nahradil kosmodrom, který do 60. let 20. století Francie využívala v Alžírsku. Budovat se začal v roce 1964, hotový a spuštěný byl o čtyři roky později. A proč právě tady? Blízkost rovníku a tím zemská rotace přidávají raketám rychlost při stoupání na oběžnou dráhu. Kosmodrom od roku 1975 využívá Evropská kosmická agentura. |
Třetím ostrovem je potom ostrov Svatého Josefa – přes celkem mírumilovný název asi nejpekelnější ze všech tří ostrovů. Tady byli vězněni – a to v pravém slova smyslu, tedy v kobkách, do nichž neustále pražilo slunce, a pod pečlivým dozorem – vězni, kteří měli nařízený zvláštní a zostřený dohled.
Hlavní zázemí pro turisty je na Královském ostrově.
Sedm let = doživotí
Mimochodem – v roce 1854, jen chvíli po otevření této trestanecké kolonie, vešel ve Francii v platnost zákon, který vězňům nařizoval ve Francouzské Guyaně zůstat po vypršení trestu ještě stejně dlouhou dobu. A pokud byl trest delší než sedm let, pak byl následný pobyt v Guyaně stanoven na doživotí. Většina vězňů se tak domů nikdy nevrátila.
V současnosti na ostrovy každý rok dorazí asi padesát tisíc turistů. A přijíždějí každý den – mimo těch, kdy je na nedalekém kosmodromu naplánovaný start – ostrovy totiž leží v blízkosti, a tak jsou vždy evakuované. Dá se tu dokonce i přenocovat – prý bez problémů na pláži, uložený pod palmou. A člověk má pocit, že se ocitl v ráji... nicméně s ďábelskou minulostí.
Inzertní sdělení: Vydejte se v zimě za exotikou!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky last minute zájezdů:
Vydejte se na dovolenou na karibský ostrov Kuba, do letoviska Varadero, kde jsou pláže nekonečné, voda příjemně teplá a zázemí luxusní. V lednu navíc za ceny, které jsme snížili i o desetitisíce!
Láká vás Afrika, exotika, bílé pláže, luxus? Pojeďte s námi na voňavý ostrov Zanzibar, luxusní destinaci, která je v kurzu. V nabídce i last minute zájezdy za skvělé ceny!
Deset nocí v Dominikáně, v zemi, která má prý nejkrásnější pláže na světě! Užijte si golf v letovisku Punta Cana, pohodu v Juan Doliu a krásné pláže v okolí Samaná. I tady jsou lednové termíny se slevou!
Čtěte dále:
Přečtěte si také o svatebních lokalitách, o městě zábavy a hříchu nebo o kubánském Varaderu. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Tady strávil pět let života Alfred Dreyfus. Na Ďáblově ostrově.
Ostrovy jsou opravdu malinké a leží deset kilometrů od pobřeží.
Hlavní zázemí pro turisty je na Královském ostrově.
Anketa
(Francouzská) Guyana
Předně je třeba poznamenat, že přívlastek „Francouzská“ sami Francouzi nepoužívají. Zbytek světa ho nicméně používá k rozlišení. Existovala totiž ještě Nizozemská Guyana (dnešní Surinam) a Britská Guyana (dnešní nezávislá Guyana).
Francouzská Guyana je francouzským zámořským departmentem a vlastně i součástí Evropské unie, byť jednou z nejvzdálenějších. Mimochodem – území je pod francouzskou nadvládou už od 16. století. Hlavou státu je dodnes francouzský prezident, hlavním městem pak Cayenne.
Rozloha této jihoamerické země je jen o málo větší, než je rozloha Česka. Obyvatel tu ale žije nepoměrně méně – jen zhruba 220 tisíc. Hustota zalidnění je tak extrémně nízká. Mimochodem – v celé zemi je evidováno pouhých 22 obcí. Čtyři pětiny území potom pokrývá hustý deštný tropický prales.
