Článek
Podle odborníků z Pedagogické fakulty MU chybí v Česku celistvý systém uvádění učitelů do praxe. Doporučují nastavit podmínky jejich podpory a profesního rozvoje. Nyní záleží hlavně na vedení konkrétních škol, mezi kterými jsou rozdíly.
„Jen asi desetina respondentů výzkumu souhlasila s tím, že na jejich škole existuje funkční systém uvádění do praxe,” řekla spoluautorka výzkumu Světlana Hanušová, v rámci kterého byly osloveny všechny základní školy v šesti krajích ČR. Autory zajímali začínající pedagogové, kteří mají do 40 měsíců praxe, na dotazníky jich odpovědělo 380.
Zpočátku silná motivace
Do školství nastupuje v průměru pouze zhruba polovina absolventů pedagogických fakult, i proto jsou aktuální zjištění dle vyjádření Hanušové alarmující.
Nový výzkum totiž naznačuje, že na začátku profesní dráhy mají absolventi silnou motivaci, jenže o ni snadno mohou přijít, pokud se ocitnou v konzervativní škole, kde neuplatní svou energii, a pokud narazí na apatické kolegy.
Problém, a to kritický, by mohl nastat i v Praze, pokud by během pár let odešli do důchodu všichni učitelé, kteří by na to měli nárok.
„Prostředí je velmi důležité. Když půjdete na jinou školu, finančně si moc nepomůžete. Ale to prostředí, když se do práce těšíte, když se můžete kolegů na cokoliv zeptat, to je podstatné,” poznamenal Ondřej Krahulec, mladý učitel, který je na brněnské ZŠ Husova spokojený.
Vztahy s žáky hodnotí většina velmi kladně
Často se mluví o tom, že učitelé mají problémy s čím dál horším chováním dětí. Podle výzkumu ale 90 procent mladých učitelů hodnotí své vztahy s žáky pozitivně, ve třídě se cítí dobře a děti jsou spíše důvod, proč chtějí ve školství setrvat – navzdory finančnímu ohodnocení a výhradám ke vzdělávací politice.
V poměrech na školách jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji a mezi velkými městy a venkovem. „Ve velkých městech, jako je Praha a Brno, kde jsou pedagogické fakulty, není problém nedostatku učitelů tak výrazný,” uvedl proděkan brněnské fakulty Tomáš Janík.
Problém, a to doslova kritický, by však dle školských odborů mohl nastat i v hlavním městě, pokud by během pár let odešli do důchodu všichni pedagogové, kteří by na to měli nárok. Učitelský stav totiž stárne. [celá zpráva]
Rozdíly jsou také samozřejmě mezi různými aprobacemi. Například učitelé angličtiny, matematiky a informatiky mají řadu jiných možností uplatnění s lepším platovým ohodnocením.
Podle ředitele brněnské ZŠ Chalabalova Vladimíra Moškvana je při jednání s mladými učiteli důležitý neformální přístup, musejí mít možnost poradit se i postěžovat si. „Je potřeba vytvořit ve škole všeobecně dobré klima,” uzavřel Moškvan.
Jiná letošní studie zároveň poukázala na to, že mezi učiteli z mladší generace mohou být co do jejich kvality značné rozdíly. [celá zpráva]
