Kvalita mladých učitelů v Česku je značně nevyrovnaná, tvrdí studie

Pražský Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) funguje při Národohospodářském ústavu Akademie věd, tvoří součást společného pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy CERGE-EI.

Autoři Daniel Münich a Jana Krajčová se zaměřili na tři okruhy dovedností: čtenářskou gramotnost, matematické dovednosti a používání digitálních technologií (ICT).

Zkoumali jejich úroveň u celé populace a dále u učitelů do 45 let věku a od 45 do 60 let. Zatímco průměrná úroveň dovedností českých učitelů je srovnatelná se stavem v zahraničí, při bližším pohledu na věkové skupiny našli výzkumníci zásadní rozdíl.

„Heterogenita (různorodost – pozn. red.) dovedností mezi českými učiteli je na průměrné mezinárodní úrovni, ale skrývá velmi dynamický nárůst heterogenity čtenářských a ICT dovedností u mladší generace učitelů. Nárůst je mimořádně vysoký a nesrovnatelný s tím, co pozorujeme v ostatních zemích,” uvedli autoři.

Nejvíce patrné jsou rozdíly mezi mladými učiteli v ČR u čtenářské gramotnosti. „Česko vykazuje vysoký podíl mladých učitelů s nízkou úrovní čtenářských gramotností, která je výrazně pod průměrem celé mladší dospělé populace,” zmínila studie.

Podle autorů to naznačuje, že když se někteří mladší učitelé v minulosti rozhodovali o své profesi, čtenářská gramotnost v tom nehrála roli. „Z grafů vyplývá, že je řada učitelů, kteří jsou vysoce nadprůměrně čtenářsky gramotní, ale zároveň i těch, kteří jsou pod úrovní běžné populace, což jsou často lidé se středním vzděláním,” řekl ekonom Münich.

Podle něj to ukazuje současnou krizi, kdy o učitelskou profesi není dost velký zájem. „Systém je vděčný za každého člověka, který je ochoten tuto profesi dělat, a přivírá obě oči nad tím, nakolik je schopen se vyjádřit či pochopit texty,” poznamenal.

Münich zároveň vyjádřil názor, že rozdílnosti v kvalitě mladých učitelů od sběru dat v roce 2012 dodnes ještě narostly. Bude podle něj potřebný podrobnější národní výzkum, který by přinesl aktuální informace o užších věkových skupinách či regionech.

Velká rozrůzněnost vede podle autorů studie k tomu, že úroveň vzdělání kolísá podle regionů, škol i tříd. Rozdíly s generační výměnou učitelů ještě porostou, zejména poté, co klesne podíl učitelů, kteří do této profese nastoupili před rokem 1989.

Tito učitelé tvoří skupinu, jejíž členové mají velmi podobnou úroveň dovedností. Dle výzkumníků je to způsobeno i tím, že dřívější proces výběru učitelů příliš velkou heterogenitu ani neumožňoval.

Z výsledků plyne také to, že na českých školách je více žen než v jiných státech, konkrétně 75,6 procenta. Průměr pro zkoumané země je 70,6 procenta, nejmenší podíl žen ve školství má Dánsko: 62,4 %. Průměrný věk pedagogů v Česku je 46 let, průměr v zahraničí je 44,2 roku.

Ze statistik z loňského roku vyplynulo, že je učitelská profese v ČR spojena s finančním ohodnocením, které je nejhorší mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Poukázala na to loňská studie od IDEA. Následně OECD učitelské platy v ČR kritizovala. [celá zpráva]

Ty se mají nadále zvyšovat, byť se mnohým ani trochu nezamlouvá, že nakonec až od začátku příštího roku, nikoli už nyní od září. [celá zpráva]