Článek
Před čtyřmi lety působilo v základních školách 69 562 pedagogů na 854 137 dětí, v minulém školním roce jich bylo 75 379, ale už na 926 108 žáků. Jen loni, poté co se kantorům výrazně zvedly platy, přibylo 1974 učitelů.
Jenže podle odborníků je to málo. „I kdyby každým rokem přišly dva tisíce nových učitelů, kteří právě absolvovali pedagogické fakulty, tak to není dost. Ani na generační obměnu,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.
Statistiky nemapují, jakého věku jsou noví učitelé, ani to, kolik učitelů ze škol každoročně odchází a proč.
Dobšík upozornil, že personální situace se ve školách liší kraj od kraje. Zatímco v Moravskoslezském kraji nemohou mnozí učitelé sehnat práci, v Praze a okolí hovoří o krizi. „Podle různých prognóz se předpokládá, že kdyby během několika let odešli do důchodu všichni, kdo na něj budou mít nárok, tak můžeme polovinu škol zavřít,“ popsal Dobšík.
Ředitelé sice kvůli nedostatku učitelů školy zatím nezavírají, ale jejich možnosti nejsou bezedné. Když inzeráty nepomáhají, jsou nuceni zvýšit zátěž jiným učitelům. Jindy vychovatelky z družiny slouží ve výuce nebo často povolávají nestory, kteří už jsou na odpočinku. A to taky nepřispívá k omlazení pedagogického sboru, který se svým průměrným věkem kolem 47 let patří mezi nejstarší v Evropě.
Jeden na 34 žáků
Třídy jsou mnohde přeplněné a některé školy ve velkých aglomeracích využívají výjimku na maximální počet žáků ve třídách, takže učitel občas vyučuje až 34 žáků. Při takovém počtu se i při maximálním výkonu nemohou věnovat každému svému svěřenci individuálně, jak mají v popisu práce.
Ministerstvo školství se už léta snaží přilákat víc mladých lidí na studium pedagogiky a přimět je, aby se pak i své profesi věnovali. Významná část absolventů totiž do škol vůbec nenastupuje.
Minulá vláda zvýšila už loni platy učitelů o 15 procent, od ledna se zvýší o dalších 15 procent. Jenže platy rostou rychle i v jiných sférách a v porovnání s ostatními profesemi, mnohdy méně náročnými, není učitelský plat, který by se měl letos vyšplhat v průměru k 33 tisícům hrubého, velké terno. S magisterským titulem se totiž mohou lidé s pedagogickým vzděláním uplatnit kdekoliv jinde a za lepší příjmy. „Navíc máme nezaměstnanost velmi nízkou a po zaměstnancích je všude velká poptávka,“ podotkl Dobšík.
Lákají i z firem
Ministerstvo také počítá s tím, že kvůli změně financování by mohly školy zaměstnat až 20 tisíc nových učitelů. Na jejich pokrytí jsou prý výdaje připraveny, ale jestli toho budou moci školy využít, není zdaleka jisté.
„Někteří ředitelé na to budou mít kapacity. Pokud bude mít volnou učebnu, bude moct otevřít více tříd s menším počtem dětí, nebo dělit hodiny matematiky, jak je tomu dnes u cizích jazyků. Ale pak bude potřebovat i učitele,“ uvedl Dobšík.
Podle něj se ale najdou i učitelé, kteří se k učitelskému povolání vracejí. „Jsou i lidé, kteří jsou převálcovaní z managementu ve firmách, tak mají zájem jít do škol, protože tam mají možnost zažít i něco pozitivního,“ uvedl.
Kvůli regionálním rozdílům se mluví o zavedení další motivace. V některých krajích akutně chybí spousta kvalifikovaných učitelů matematiky, jinde se zase potýkají s celkovým odlivem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Systém by mohl lákat žádané učitele, aby nastoupili tam, kde jich je zapotřebí. Například by se jim nabídl vyšší plat a třeba i zajistilo výhodné bydlení, které teď nabízejí některé obce ze svého fondu.
Systém funguje například ve Finsku, kde se úřady snaží přimět nejlepší učitele, aby přešli do škol s nejslabšími výsledky. Dobšík je ale skeptický. „Musel by to být propracovaný systém. Ale když vidím, jak je strašně obtížné něco takového prosadit, a toto by byla velká změna… To je legislativní běh na dva tři roky, a to už budeme v personální krizi,“ dodal.
