Hlavní obsah

Daňové přiznání 2018: Přehled deseti hlavních změn

Právo, Jakub Svoboda

Za většinu zaměstnanců splní daňové povinnosti mzdová účtárna, jež zohlední i ty daňové úlevy, které se uplatňují vždy až po skončení kalendářního roku. K tomu bylo potřeba doložit příslušné doklady a do poloviny února podepsat žádost o roční zúčtování daní. V případě, že jste to nestihli nebo vám zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování kvůli dalším příjmům, musíte si podat daňové přiznání sami.

Foto: Profimedia.cz

Roční daňové zvýhodnění na první dítě se zvýšilo o 1800 korun.

Článek

Všichni poplatníci, kteří nevyužívají služeb daňového poradce, musí podat daňové přiznání do 1. dubna. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně. Finanční úřady tolerují dalších pět dní, potom již opozdilcům udělují pokuty.

Daňové přiznání lze podat elektronicky, osobně na územním pracovišti finančního úřadu nebo ho poslat poštou.

Sazby daně z příjmů fyzických osob, sociálního pojištění a zdravotního pojištění se nezměnily, přesto někdo zaplatí za rok 2018 o tisícikoruny na povinných daňových platbách více a někdo méně než za rok 2017.

Při vyplňování daňového přiznání za loňský rok je potřeba počítat hned s několika daňovými změnami. Zde jsou ty hlavní:

1. Vyšší daňové zvýhodnění

Roční daňové zvýhodnění na první dítě se zvýšilo o 1800 korun, v daňovém přiznání za rok 2018 se tak uplatní v částce 15 204 korun.

Částky daňového zvýhodnění na další děti jsou stejné jako loni.

2. Přísnější podmínky pro daňový bonus

Jestliže je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak se neplatí nic na dani z příjmu a dostává se od státu daňový bonus. Pro čerpání ročního daňového bonusu je nutné mít roční příjem alespoň ve výši 73 200 korun.

Přiznání za loňský rok se musí podat nejpozději v pondělí 1. dubna

„Daňové zvýhodnění za rok 2018 je vyšší, na druhou stranu se však do rozhodných příjmů pro možnost čerpání daňového bonusu počítají jen příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti, tzv. pasivní příjmy se již nově do rozhodných příjmů nepočítají,“ vysvětluje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

3. Vyšší školkovné

V daňovém přiznání za rok 2018 je možné uplatnit maximální částku školkovného v částce až 12 200 korun oproti 11 tisícům korun v loňském roce. Daňová úspora rodiče dvou dětí v předškolním věku tedy stoupla o 2400 korun. Školkovné, stejně jako daňové zvýhodnění, může vždy uplatnit jenom jeden z rodičů.

4. Výdajový paušál bez omezení slev

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou v daňovém přiznání za loňský rok uplatnit výdajový paušál bez omezení možnosti uplatnění daňového zvýhodnění na děti a daňové slevy na manželku. Výše vlastního příjmu nehraje přitom roli.

5. Nižší maximální výdaje při využití paušálu

Strop pro výdaje při uplatnění paušálu se snížil. Maximální výdaje se liší podle sazby výdajového paušálu, který se liší pro jednotlivé činnosti OSVČ a činí 30 procent, 40 procent, 60 procent a 80 procent. Výdaje je zatím možné počítat maximálně z příjmu ve výši jeden milion korun.

„Živnostníci uplatňující 60procentní výdajový paušál tak mohou uplatnit maximálně výdaje ve výši 600 tisíc korun a poplatníci s příjmy z pronájmu mohou mít výdaje stanovené paušálem maximálně 300 tisíc korun,“ vypočítává Ivanco.

6. Solidární dani podléhají příjmy nad vyšší částku

Mimo 15procentní sazbu daně z příjmu odvádí v Česku lidé s příjmy nad limit ještě sedmiprocentní solidární daň. Limit pro platbu solidární daně se meziročně zvýšil na 1 438 992 korun.

Solidární daň se počítá z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona o dani z příjmů (zaměstnání) a dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o dani z příjmů a výše uvedené částky.

7. Vyšší minimální zdravotní pojištění

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být roční zdravotní pojištění vypočteno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Všechny OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí za rok 2018 zaplatit zdravotní pojištění alespoň v částce 24 283 korun.

„Minimální zdravotní pojištění za rok 2018 platí OSVČ s hrubým ziskem z hlavní činnosti do 359 748 korun,“ doplňuje Ivanco.

8. Vyšší minimální sociální pojištění

Rovněž sociální pojištění musí být při výkonu hlavní činnosti zaplaceno alespoň v minimální výši, což je za celý rok 2018 částka 26 263 korun.

„Minimální platba na sociální pojištění se týká OSVČ vykonávající hlavní činnost s hrubým ziskem do 179 880 korun,“ dopočítává Gabriela Ivanco.

9. Neplacení sociálního pojištění z vedlejšího příjmu

Limit pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2018 se zvýšil na 71 950 korun. To je příznivá zpráva pro všechny přivydělávající si zaměstnance, penzisty či studenty.

10. Ojedinělé zdaňování důchodu

Meziročně se také zvýšil limit pro osvobození státního důchodu o 43 200 korun. Za rok 2018 podléhají dani z příjmu fyzických osob roční důchody nad 439 200 korun. Povinnost zdaňovat částku státního důchodu nad limit podle § 10 zákona o dani z příjmů tak bude mít ještě méně penzistů než v loňském roce.

Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z důchodu neplatí nikdy, bez ohledu na roční částku státního důchodu.

Související články

Jak uplatnit výdajový paušál za loňský rok

Výdajový paušál doznal v posledních letech určitých omezení, jeho uplatnění je však stále atraktivní, a to nejen pro drobné živnostníky s nižšími ročními...

Výběr článků

Načítám