Daně 2018: Co si ohlídat při vyplňování přehledů o příjmech a výdajích

Oproti roku 2017 se změnily rozhodné částky pro minimální zdravotní i sociální pojištění, maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění a rovněž limit pro sociální pojištění při podnikání na vedlejší činnost.

V daňovém přiznání se uvádí zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, kapitálové příjmy, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. V přehledech o příjmech a výdajích se uvádí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti a pouze občané platící sociální pojištění z maximálního vyměřovacího základu uvádí do přehledu i případně zaplacené sociální pojištění ze zaměstnání.

„Povinnost podat daňové přiznání má tedy v praxi více lidí než podat přehledy o příjmech a výdajích, na druhou stranu však musí přehledy vyplnit i OSVČ, které vykonávaly činnost pouze po část roku 2018,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Základní termín pro odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018 je do 2. května 2019, v případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se lhůta prodlužuje do 1. srpna 2019. Zdravotní pojišťovnu i okresní správu sociálního zabezpečení je však potřeba o této skutečnosti informovat během základního termínu.

„Osoby samostatně výdělečně činné, které během loňska změnily zdravotní pojišťovnu, odevzdají přehled o příjmech a výdajích za rok 2018 na obě zdravotní pojišťovny, u kterých byly v průběhu roku pojištěny,“ dodává Ivanco.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu, sazba sociálního pojištění potom 29,2 procenta z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je buď polovina daňového základu, tj. příjmů ponížených o výdaje, nebo minimální vyměřovací základ.

Povinnost platit povinné pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud mají tedy skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se povinné pojistné počítá z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ je rozdílný pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění.

„Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2018 činí minimální zdravotní pojištění 24 284 korun a sociální pojištění 26 263 korun,“ vypočítává Ivanco.

Sociální pojištění za rok 2018 se počítá pouze do maximálního vyměřovacího základu, který činí 1 438 992 korun. Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost do limitu sociální pojištění vůbec neplatí, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2018 je limitem hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) 71 950 korun.

Například penzisté či studenti přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností neplatí z dosaženého nízkého hrubého zisku žádné sociální pojištění a rovněž ani daň z příjmů fyzických osob kvůli uplatnění daňových slev (minimálně na poplatníka), zdravotní pojištění se však platí vždy. „U zdravotního pojištění nejsou žádné výjimky, z výkonu samostatné výdělečné činnosti se tedy zdravotní pojištění platí vždy,“ upřesňuje Ivanco.