Článek
Nováček, který na pondělní diskusi zastupoval nemocného ministra Milana Chovance, uvedl jeden z důvodů, proč země EU chtějí znát skutečná čísla: „Protože 160 tisíc je prostě nesplnitelné a ty osoby ani fyzicky neexistují.”
Podle Nováčka v diskusi navíc zazněla dvě naprosto rozdílná čísla týkající se počtů žadatelů o azyl, kteří by mohli být z Itálie a Řecka přesunuti. Zástupce Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO) hovořil o 9000 připravených lidech, komisař Avramopulos o 26 000 osobách, uvedl Nováček. Podle náměstka je i z toho patrné, že v EU by bylo třeba zahájit komunikaci o tom, kolik reálně lidí na přerozdělení v Řecku a v Itálii čeká.
Když jsme za rok a půl platnosti toho rozhodnutí ho nebyli schopni naplnit ani z deseti procent, tak je naivní si myslet, že jich do září naplníme 90 procent.
Evropská komise trvá na tom, že dohodnuté přerozdělování je třeba zrychlit. „Chci, aby to bylo úplně jasné. Už žádné výmluvy. Tohle je chvíle, aby státy do září splnily, co mají,” řekl při příchodu eurokomisař Avramopulos. O urychlování se však mluvilo už loni v říjnu, s tím, že měsíčně bude relokováno z Itálie na pět set lidí měsíčně. [celá zpráva].
Na jednání samotném Avramopulos připomněl stanovisko komise, která nedávno varovala, že vůči váhajícím zemím může zahájit řízení směřující po několika krocích až k žalobě před evropským soudem.
Kvóty nefungují
Státy EU se v září 2015 přes odpor několika zemí, včetně České republiky a Slovenska, dohodly na tom, že Řecku a Itálii pomohou převzetím části žadatelů o azyl z konkrétních zemí původů, například ze Sýrie. Středoevropské země, které byly přehlasovány, od počátku upozorňovaly, že dvouletý program přerozdělování podle kvót nebude z mnoha důvodů funkční. Program přerozdělovaní od té doby vázne.
Údaje samotné komise uvádějí, že k 22. březnu bylo z Itálie do jiných zemí EU přemístěno 4435 a z Řecka 10 324 lidí. Česká republika dosud ze své kvóty 2679 převzala 12 osob z Řecka. Státy samy ostatně zatím oznámily připravenost přijmout celkem jen 26 700 žadatelů o azyl.
Když takový odhad dají, tak automaticky potvrdí selhání systému. Potvrdí, že ten systém fungovat nemůže.
„Když jsme za rok a půl platnosti toho rozhodnutí ho nebyli schopni naplnit ani z deseti procent, tak je naivní si myslet, že jich do září naplníme 90,” poznamenal slovenský ministr Robert Kaliňák. Slovensko kvóty odmítá a na unijní soud se obrátilo samo - kvůli způsobu, jak bylo o věci rozhodnuto.
Kaliňák si ale není jist, že je Evropská komise schopna s nějakými reálnými čísly přijít. „Nevím, jestli se to dá. Když takový odhad dají, tak automaticky potvrdí selhání systému. Potvrdí, že ten systém fungovat nemůže,” dodal slovenský ministr.
Obecně je znát trend, tendence k tomu, aby se ty procedury zkrátily, aby se už ti neúspěšní žadatelé o azyl nemohli pohybovat po Evropě a byli v krátkých, reálných lhůtách navráceni.
Přerozdělování v sobě skrývá ale další problém, musejí s ním souhlasit sami uprchlíci, které úředníci přesvědčují, aby si dali žádost do jiné země, než je vytoužené Německo či Švédsko, protože mají větší šanci se tam dostat. Někteří to dokonce udělají, ovšem je jich málo, protože nemohou navrhnout, kam chtějí. Mohou jen relokaci přijmout, či odmítnout.[celá zpráva]
Ministři v pondělí jednali také o dalších aspektech azylové a migrační problematiky. Shodli se například na potřebě zvýšit efektivitu návratové politiky, tedy na rychlých návratech těch, kdo na azyl v EU nemají nárok. „Obecně je znát trend, tendence k tomu, aby se ty procedury zkrátily, aby se už ti neúspěšní žadatelé o azyl nemohli pohybovat po Evropě a byli v krátkých, reálných lhůtách navráceni,” řekl Nováček.
Evropská unie se snaží donutit země původu, například v Africe, k větší ochotě v případě přebírání svých občanů. Na jednání v pondělí zazněl také návrh, aby nespolupracujícím mohlo být pozastaveno vydávání víz.