Článek
"Jestliže se nebude rýsovat kompromis, pak se domnívám, že by bojkot byl oprávněný. Tu eventualitu nemůžeme vyloučit. Chceme, aby se hry vydařily, ale ne za cenu kulturní genocidy Tibeťanů,“ řekl Pöttering.
Myšlenku bojkotu alespoň zahajovacího ceremoniálu her přednesl v úterý i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Čínské úřady od 10. března opakovaně zasahovaly proti demonstrantům, kteří v Tibetu protestovali proti čínské politické, ekonomické a kulturní nadvládě. Protesty si podle tibetských zdrojů vyžádaly 140 obětí, Čína přiznává 19 mrtvých.
Další dvě lidské oběti jsou v úterý hlášeny ze S'čchuanu a protesty se podle agentury Nová Čína šíří dál. Peking obviňuje protestující z výtržností a snahy narušit klidný průběh her, které mají být zahájeny 8. srpna. Za organizátora akcí dokonce čínský premiér označil tibetského duchovního vůdce dalajlámu, který žije v exilu v Indii. Dalajláma nařčení odmítá.
Olympijský oheň je na cestě do dějiště čínský her od pondělka. Ceremoniál jeho zažehnutí v řecké Olympii přerušil protibetský aktivista. Muž byl, stejně jako Čech, který se později pokusil narušit pochod štafety s olympijskou pochodní, zadržen.
Tibet pod nadvládou Číny
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Peking podle kritiků potlačuje tradiční kulturu Tibeťanů řízeným přílivem etnických Chanů. Čína argumentuje potřebou ekonomického rozvoje, který armádní invaze nastartovala.
Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, ze země do Indie odešel tibetský duchovní vůdce dalajláma. Na 80 000 Tibeťanů ho následovalo. Usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.
