Hlavní obsah

Čína popírá střelbu do Tibeťanů

Novinky, BBC,
LHASA/PEKING

Guvernér Tibetu odmítl, že by se při demonstracích v tibetské Lhase do protestujících střílelo. Podle něj zabil třináct lidí rozlícený dav demonstrujících. Guvernér dále sdělil, že zraněno bylo 61 příslušníků zasahujících bezpečnostních sil. Tibetské exilové kruhy ale uvádějí nejméně osmdesát mrtvých demonstrantů.

Článek

„Bezpečnostní síly „s sebou neměly a ani nepoužily žádné smrtící zbraně,“ uvedl guvernér Tibetu Čampa Puncog na tiskové konferenci v Pekingu. „Jako odpovědný úředník vám mohu říci, že se z pušek nestřílelo.“ Sdělil, že dav demonstrantů zabil třináct „nevinných civilistů“ a zranil 61 příslušníků bezpečnostních sil. Demonstranti podle něj založili požáry na nejméně 300 místech, včetně 214 obchodů. Vypáleny byly především obchody vlastněné Číňany.

Násilí podle guvernéra vyvolala klika dalajlámy. Vyzval proto Tibeťany, aby poskytli informace o těch, kdo se protestů účastnili. Doplnil, že ti, kdož se dopustili vážných zločinů, budou „tvrdě potrestáni“.

I v pondělí zůstávají obchody zavřené, i když státní televize tvrdí, že situace je pod kontrolou.

Protesty se šíří

Podle exilových tibetských vůdců ale bylo zabito na 80 lidí a při pátečním zásahu proti demonstrantům byla slyšet střelba. Podle svědků byly střelné zbraně použity i k rozehnání protestu tisíce mnichů v Abě v S´čchuanu. Protesty se rozšířily i do provincie Kansu, kde byly také vypáleny obchody vlastněné Číňany, a lidé se sešli před úředními budovami.

Tibetského mnicha zadržela nepálská policie před budovou mise OSN.foto: Reuters/Gopal Chitrakar

Kvůli zásahu se konaly po celém světě demonstrace proti Číně, která Tibet od roku 1951 okupuje.

Dalajláma vyzval k mezinárodnímu vyšetřování zásahu proti demonstrantům. Vyjádřil obavy z velkého napětí, jehož výsledkem bude zabíjení a další utrpení Tibeťanů.

Otázky okolo olympiády

Také šéf olympiády Jacques Rogge vyjádřil velké obavy ze situace.

Čínská policie hlídkuje v ulicích měst sousedících s Tibetem.foto: Reuters/David Gray

Olympiáda v Pekingu měla ukázat Čínu jako demokratickou zemi. Rozehnání protestů Tibeťanů ale opět vyvolává obavy, zda volba Pekingu jako pořadatelské země byla šťastná, zda neposlouží jen k propagaci nedemokratického režimu, jako tomu bylo v případě olympijských her v Berlíně v roce 1936 za vlády nacistů.

Kvůli olympiádě byly vystěhovány tisíce Číňanů z chudinských čtvrtí, kde se staví stadióny. Řada lidí byla také preventivně pozatýkána, aby nenarušovali běh her. Podle čínských úřadů šlo především o tzv. nepřizpůsobivé lidi, což jsou nejen narkomani, ale také ti, kdo nesouhlasí s kurzem země.

Související témata:

Související články

Stovky radnic vyvěsily tibetskou vlajku

Na budovách řady radnic v České republice v pondělí zavlály tibetské vlajky. Tibet podpořily také Jihočeský, Plzeňský, Jihomoravský kraj a hlavní město Praha....

Výběr článků

Načítám