Článek
Povinný rok předškolního vzdělávání platí od loňského září. Týká se dětí, které nejpozději do konce srpna dosáhly věku pěti let. Primárně se plní ve školce v rozsahu čtyř hodin denně, zákon ale umožňuje i jiné způsoby, například právě individuálním vzděláváním.
Rodiče pak jen zajistí účast dítěte v mateřské škole u ověřovací zkoušky. „Předškolní vzdělávání je jednou ze základních priorit ministerstva školství. Je velmi důležité k rozvoji kompetencí potřebných pro život a zvyšuje šance na školní úspěch,“ zdůvodnilo to tehdy MŠMT.
Po necelých třech měsících od začátku školního roku začaly mateřské školy s ověřováním u předškoláků, které rodiče vzdělávají individuálně. Podle 60 ředitelek mateřských škol, které se zapojily do průzkumu, není zavedení možnosti individuálního povinného předškolního vzdělávání příliš dotažené.
Více než polovina dotázaných ředitelek se vyjádřila, že nepovažuje jednorázové ověření za vhodný způsob reflexe individuálního vzdělávání.
Spíše jen formalita
Zákonnou povinností rodičů je pouze dostavit se s dítětem k ověření. Nicméně jak uvádí EDULAB, povinnost vést kupříkladu sběrné portfolio dětských prací či seznam přečtených knížek ale už nemají. Pokud se při ověření ukáže, že vývoj dítěte není na dostatečné úrovni, ředitelka v podstatě individuální vzdělávání ukončit nemůže.
V případě, že se při ověření identifikují problematické oblasti, mají sice pedagogové povinnost zákonným zástupcům doporučit, jak rozvoj v dané oblasti posílit, už ale nemají možnost další vývoj dítěte sledovat. Žádné další ověření už totiž zákon nestanoví.
„Nedivme se pak, že se více než polovina dotázaných ředitelek vyjádřila, že takto nedotažený systém k zajištění kvalitní předškolní přípravy nic nepřináší. Mají pocit bezmoci a zbytečně vynaloženého úsilí. Celý proces vnímají pouze jako formalitu, která na řádnou přípravu dítěte a na bezproblémový nástup do první třídy nemá žádný vliv,“ konstatovala Miluše Vondráková z organizace EDULAB.
Nezájem rodičů o zprávu
Dotazované ředitelky uvedly, že někteří rodiče vnímali povinnost dostavit se k ověření dokonce jako obtíž. A o závěr z ověření, tedy o zprávu o aktuální úrovni rozvoje svého dítěte, neměli zájem. Většina z ředitelek se dále shodla, že za nejdůležitější oblasti při ověřování považují socializaci, komunikaci a grafomotoriku. Největší obtíže dělaly dětem komunikační a sociální dovednosti.
„Jelikož pedagogům mateřských škol chyběla metodika, jak k procesu ověřování přistoupit, připravili jsme ve spolupráci s našimi Metodickými centry pro předškolní vzdělávání Školka hrou soubor postřehů a návrhů, které oblasti ověřovat a především, jak spolupracovat a komunikovat s rodiči,“ dodala Vondráková.
I přes možnost absolvovat povinný rok doma s občasným „přezkoušením“ v budově školky, kde je dítě oficiálně zapsáno, budí tato vyhláška emoce. Rodiče zejména znepokojila nová povinnost omlouvat absence písemně až čtrnáct dní dopředu. Stejně jako to, že v případě většího počtu neomluvených hodin by měly školky hlásit rodiče na OSPOD, tedy „sociálku“. Podle ministerstva ale šlo o zbytečné šíření paniky. [celá zpráva]
Říjnový průzkum CVVM každopádně ukázal, že pro povinný rok jako takový je 70 procent lidí. [celá zpráva]
Problematickou se však v budoucnu může stát skutečnost, že ve školkách poroste počet batolat. Už nyní jich tam je téměř 45 tisíc. [celá zpráva]
