Článek
Z celkového počtu 362 653 dětí v mateřských školách je 44 729 mladších tří let. Najdou se dokonce i děti mladší dvou let, kterých je 950. Dohromady představují 12,6 procenta všech dětí ve školkách. Ještě před pěti lety jich bylo ve školkách 31 355 a jejich podíl činil 9,2 procenta. Před deseti lety to bylo 22 247 batolat a v poměru k ostatním věkovým skupinám osm procent.
Vzestupný trend má už oporu v zákonu, ale ten začne platit až v roce 2020. Podle něj budou mít i děti mladší tří let nárok na umístění ve spádové školce, pokud o to rodič projeví zájem. A obec, která je zpravidla zřizovatelem, mu bude muset zajistit místo.
Tyto děti mají být s maminkami, do mateřské školy nepatří
Umístění nejmenších dětí do mateřinek sice má napomoci matkám k návratu do práce, ale školky kvůli nové úpravě nejásají. Budou muset přizpůsobit prostory i vybavení.
„Máme velmi dobře propracovaný systém předškolního vzdělávání. Ale u dětí mladších tří let nemůže být o nějakém vzdělávání řeč,“ řekla Právu ředitelka MŠ Slovenská ve Zlíně Jana Moučková, která před časem sdružovala ředitele mateřských škol Zlínského kraje.
Pomoc s plínkami
„U těchto dětí jde hlavně o socializaci, většina z nich ještě přichází s plínkami a zatím ani nemluví. Musíme třeba měnit všechno, co se týká hygienických potřeb. Dříve do školky nastupovaly děti, které byly v oblasti sebeobsluhy samostatné,“ posteskla si.
Připouští sice, že rodiče potřebují zajistit dětem hlídání pod tlakem ekonomické situace, ale přesto by se prý měli raději věnovat dětem.
„Tyto děti mají být s maminkami, protože tak skvělý sociální systém nikde na světě nemají. Vím, že se tlačí na návrat maminek do práce, ale dvouleté dítě do mateřské školy nepatří,“ řekla ředitelka Moučková. A obává se, že v roce 2020 bude nápor batolat ještě větší: „Až ta povinnost přijde, spousta rodičů, když to vědí, tak toho využije.“
Počítá se s tím, že ředitel zajistí pro malé děti „životosprávu, organizaci, obsah vzdělávání a materiální, hygienické, psychosociální, personální a bezpečnostní podmínky“
Zákon má skutečně za cíl zejména ulehčit rodičům. V některých profesích totiž ženy s každým rokem na rodičovské ztrácejí kvalifikaci a návrat do práce je čím dál těžší. Navíc ani rodičovská zdaleka nekompenzuje příjem ze zaměstnání. Pakliže jesle nejsou příliš k mání, nabízí se jako zázemí pro batolata síť školek.
Navíc v posledních letech školky rozšiřovaly své kapacity kvůli silným ročníkům, kdy mnohdy nebyla místa ani pro čtyřleté. S úbytkem dětí by tedy v budoucnu mělo být ve školkách víc místa, a to i pro děti do tří let.
Ve světě běžné
Kromě toho tříletá rodičovská není jinde ve světě obvyklá. Podíl dětí mladších tří let je v českých školkách a jeslích jeden z nejnižších v zemích OECD. Zato třeba v Dánsku, Francii a zemích Beneluxu je to více než polovina.
A tím argumentoval i ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD). „Mnohaleté zkušenosti zemí, ve kterých je docházka dětí mladších tří let běžná, neukazují na nějaká poškození psychického vývoje populace,“ řekl Štech s tím, že podobná hrozba může viset i nad staršími dětmi.
Zdůraznil, že batolata už ve školkách jsou, ale bez speciální podpory a nároků na zvláštní podmínky. Ty bude zajišťovat ministerská vyhláška. Počítá se s tím, že ředitel zajistí pro malé děti „životosprávu, organizaci, obsah vzdělávání a materiální, hygienické, psychosociální, personální a bezpečnostní podmínky“.
Do tříd, ve kterých budou alespoň čtyři děti pod tři roky, si budou moci školky najmout pomocnou sílu. Může jí být i nepedagogický pracovník s kvalifikací všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotnického asistenta, porodní asistentky, záchranáře či chůvy.
A také bude možné snižovat počty dětí ve třídách. Protože pokrytí všech norem si vyžádá i nové investice, vypsalo ministerstvo speciální program na čerpání dotací v celkovém objemu 330 miliónů korun. Na zajištění některých agend z něj ale mohou čerpat i základní školy.