Hlavní obsah

Většina lidí je pro povinný rok školky a proti inkluzi

Novinky,

Nová opatření týkající se předškolní výchovy mají podporu veřejnosti, téměř 70 procent dotázaných je pro povinný poslední rok mateřské školy. Spíše nesouhlas naopak budí maturita z matematiky a inkluze dětí se speciálními potřebami do běžných ZŠ. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který zjišťoval zejména postoje obyvatel k novele školského zákona.

Foto: Archiv, Právo

Většina lidí souhlasí s garancí místa ve školkách pro každé dítě starší dvou let.

Článek

Souhlasné odpovědi převažovaly u většiny zkoumaných opatření zavedených poslední novelou školského zákona. Na 69 procent respondentů je pro to, aby byl povinný poslední rok předškolního vzdělávání, 66 procent respondentů je pro garantované místo ve školkách pro každé dítě starší dvou let a 62 procent si myslí, že místo v MŠ by se mělo poskytovat bezplatně.

Podíl lidí s kladným názorem na státní maturitu třetím rokem mírně převažuje nad podílem lidí s názorem záporným, rok od roku se snižuje podíl nerozhodných odpovědí. Podíl negativních odpovědí je vyšší u centrálního hodnocení maturit, a to 48 ´proti´ ku 38 procentům ´pro´.

Jednotné přijímací testy na maturitní obory mají podporu u 55 procent dotázaných. Zhruba půl na půl se dělí názor na možnost domácího vzdělávání na úrovni základní školy.

Maturitu z matematiky odmítají ti, kterých se týká

Výrazně množství negativních odpovědí převážilo u otázky na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol (60 procent je proti), ačkoli již od školního roku 2010/2011 se většina handicapovaných dětí vzdělává v hlavním proudu.

Více odmítaná je také povinná maturita z matematiky, kterou nechce 63 procent dotázaných. Nejvýrazněji ji samozřejmě odmítají ti, kterých se nejvíce týká: respondenti z nejmladší oslovené věkové skupiny 15 až 19 let.

Podíl těch, kteří jsou proti, se oproti loňsku zvýšil o 10 procentních bodů. Zřejmě to souvisí s blížícím se termínem těchto maturit – u gymnázií již v roce 2021.

Školné na VŠ nechce téměř nikdo

Již více než desetiletí se zjišťuje názor na zavedení školného na veřejných vysokých školách. Výsledky se nemění: jen šest procent dotázaných si myslí, že školné se zavést „rozhodně má“, 20 procent volilo odpověď „spíše má“. Pro variantu „spíše nemá“ se rozhodlo 35 procent oslovených, kategorii „rozhodně nemá“ vybralo 33 procent občanů. Šest procent vzorku populace neví.

Odpovědi na tuto otázku nijak významně neovlivnil ani věk, ani socioprofesní postavení či finanční situace domácností. Jedinou výraznější odchylku tvoří studenti, kteří ve srovnání se zbytkem populace častěji volí odpověď, že školné se platit nemá „rozhodně“, konkrétně polovina z nich.

Průzkum CVVM, do kterého se v září zapojilo 970 lidí starších 15 let, zjišťoval i názor na nový zákaz propouštění učitelů na léto. Ten schvaluje 56 procent dotázaných. Dané opatření se možná ne vždy dodržuje. [celá zpráva]

Související články

Výběr článků

Načítám