Článek
Ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) přinášíme vysvětlení, v jakých případech a za jakých podmínek se doba péče pro nárok na důchod a jeho výši započítává.
Péče o děti
Doba péče o dítě, po kterou člověk (ať už žena, či muž) pečuje osobně o dítě ve věku do čtyř let, je z pohledu zákona o důchodovém pojištění náhradní dobou pojištění. Pro starobní (ale i invalidní či pozůstalostní) důchod se započítává v plném rozsahu, tedy obdobně, jako by šlo o odpracovanou dobu, přestože během ní nedošlo k placení pojistného na důchodové pojištění.
Tutéž dobu péče nelze započítat současně více osobám. V případech, kdy o dítě pečovalo více osob najednou, započte se doba péče té osobě, která pečovala v největším rozsahu.
| Vysvětlení pojmů |
|---|
| Náhradní doba pojištění Jedná se o životní období, v němž člověk sice neodvádí pojistné na důchodové pojištění, ale přesto se mu započítává pro důchod. Podmínkou pro započtení náhradní doby pojištění je, aby byla získána na území ČR a aby pojištěnec v průběhu života získal aspoň jeden rok pojištění. |
| Vyloučená doba Jedná se o dobu, po kterou trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. právě doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o závislou osobu, dále také doba dočasné pracovní neschopnosti a pobírání dávek nemocenského pojištění, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad. |
| Osoba blízká Je to v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů. |
| Domácnost Tvoří ji fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. |
| Zdroj: ČSSZ |
Pokud člověk pečuje najednou o více dětí do čtyř let věku, například dvojčata, trojčata apod., doba péče se mu započítá jen jednou. V případě, že se ženě narodí například čtyři děti vždy s odstupem kratším než čtyři roky a žena s nimi zůstane doma celkem 15 let, pro důchod se jí započítá doba péče od narození prvního dítěte do čtyř let věku dítěte nejmladšího.
Pokud se například matka, ale i otec rozhodne s dítětem zůstat doma i poté, kdy mu budou čtyři roky, odborníci z ČSSZ doporučují zvážit možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Tím si zajistí, že i delší doba péče bude v budoucnu započítána do doby potřebné pro důchod.
Dobu péče o dítě do čtyř let prokážete při žádosti o důchod předložením rodného listu dítěte (případně jiným dokladem, který prokáže váš vztah k dítěti). Zároveň po vás budou pracovníci ČSSZ požadovat čestné prohlášení o době a rozsahu péče. Pro toto prohlášení je k dispozici na každé okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) speciální tiskopis.
Péče o osoby závislé na pomoci druhé osoby
Péče o osoby, které jsou pro svůj nepříznivý zdravotní stav závislé na pomoci druhé osoby, je také náhradní dobou pojištění a započítává se pro důchod. Ovšem musí být splněna podmínka, že se jedná o dobu osobní péče o osobu mladší deseti let závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost) a o dobu osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost).
Další podmínkou je, že jak osoba, která pečuje, tak osoba, o niž je pečováno, spolu žijí ve společné domácnosti. „Tato podmínka není vyžadována u péče o osoby blízké a od 1. září 2018 též u asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. V období před 1. 1. 2007 se za náhradní dobu pojištění považuje péče o osobu v různém stupni bezmocnosti nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,” vyplývá z vysvětlení ČSSZ.
Doba této péče se pro účely nároku na důchod počítá v plném rozsahu, tedy jako například doba zaměstnání.
Pro výpočet důchodu je pak doba péče tzv. dobou vyloučenou. Při stanovení výše důchodu se tak počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků tzv. „rozmělněn“.
Aby vám bylo možné dobu péče o závislou osobu započítat do důchodu, musíte ji prokázat rozhodnutím OSSZ, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu jste o ni pečovali.
Ošetřování dětí či dospělých
Při ošetřování dítěte či dospělé osoby máte po určitou dobu nárok na ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné. Doba, po kterou vám je vypláceno, je dobou důchodového pojištění a pro důchod se tak automaticky započítává.
Současně je pro výpočet důchodu tzv. vyloučenou dobou, nemá tedy negativní dopad na stanovení tzv. vyměřovacího základu, tedy částky, z níž je vypočítáván budoucí důchod.
Zaměstnavatel vykazuje zaměstnanci tato období do evidenčního listu důchodového pojištění, eviduje je také příslušná OSSZ, která dávky při ošetřování vyplácí. Žadatel o důchod tedy nemusí tuto skutečnost prokazovat, ČSSZ je má k dispozici a při výpočtu důchodu je automaticky zohlední.
