Daně 2018: Jak daní lidé s vysokými příjmy

Daňové přiznání za rok 2018 musí podat i zaměstnanci, jejichž souhrnná roční hrubá mzda je vyšší než 1 438 992 korun, neboť z příjmu nad tuto částku vzniká povinnost platit sedmiprocentní solidární daň. Zaměstnanci s příjmy pouze ze závislé činnosti však mohou použít zjednodušený dvoustránkový daňový formulář.

„Z příjmů nad limit se sice platí solidární daň, na druhou stranu však tyto příjmy již nepodléhají odvodům na sociální pojištění, neboť maximální vyměřovací základ je ve stejné výši,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Vysoké příjmy v žádném případě nebrání v uplatňování daňových slev a daňových odpočtů. I daňoví poplatníci s nadstandardními příjmy mají nárok na slevu na poplatníka a při splnění zákonných podmínek i např. na daňovou slevu školkovného či na daňové zvýhodnění na děti.

Lidé s vysokými příjmy využívají často v plném rozsahu například daňový odpočet u životního pojištění nebo doplňkového penzijního spoření. „Solidární dani podléhá pouze hrubá mzda ze závislé činnosti a hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti nad limit, z pasivních příjmů se solidární daň neplatí,“ dodává Ivanco.

Pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti mohou pro stanovení výdajů použít výdajový paušál i podnikatelé s vysokými příjmy, je však nutné počítat se zastropováním takových výdajů. Výdajový paušál u samostatné výdělečné činnosti činí 80 procent, 60 procent nebo 40 procent, a to v závislosti na vykonávané činnosti. Za rok 2018 je však možné výdaje počítat maximálně z částky jeden milion korun.

„To v praxi znamená, že výdaje paušálem může uplatnit i např. živnostník s ročním příjmem dva miliony korun uplatňující 60procentní výdajový paušál, ale výdaje budou činit 600 tisíc korun, a nikoliv 1 200 000 korun,“ vypočítává Ivanco.

Osoby samostatně výdělečně činné musí odevzdat i přehledy o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení a svou zdravotní pojišťovnu.

Sazba sociálního pojištění je 29,2 procenta a zdravotního pojištění 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Lidé s vysokými příjmy mají skutečný vyměřovací základ vždy vyšší než minimální vyměřovací základ. Vyměřovací základ se nesnižuje žádnými položkami.

Pro výpočet sociálního pojištění za rok 2018 je stanoven maximální vyměřovací základ ve výši 1 438 992 korun, proto maximální sociální pojištění za rok 2018 může činit 420 186 korun.

„Pro výpočet zdravotního pojištění však žádný strop stanoven není. Zdravotní pojištění se platí z jakkoli vysokých příjmů ze samostatné výdělečné činnosti,“ doplňuje Gabriela Ivanco.