Článek
Černobylská zóna se během 30 let, jež uplynuly od havárie jaderné elektrárny, stala nechtěnou laboratoří. Přinesla za cenu lidských a materiálních ztrát nějaké poznání?
Nejen černobylská zóna, ale i oblasti v Bělorusku, které jsou kontaminovány stejně, jsou pečlivě monitorovány právě proto, aby se získaly detailní informace o tom, jak se radionuklidy v různých řetězcích chovají. Jedná se o studnici poznatků, jaká účinná opatření přijímat, kdyby k něčemu došlo. Zkušenosti z ochrany obyvatel se hodně přenesly do Fukušimy (japonská elektrárna, kde došlo k explozi po tsunami).
Dana Drábová
Opravdu? Vždyť nedávno vyšla zpráva, že ve Fukušimě například nevědí, co s obřím množstvím vody, které používají pro chlazení, a chtějí vodu vypustit do moře.
Jenomže co s vodou ve Fukušimě, je spíše psychologický problém. Pokud by se vypustila do moře, tak by se nic nestalo. V té vodě použité k chlazení je naprosto zanedbatelná koncentrace.
Pripjať a uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny z dronuVideo: pro Novinky Michal Kroužel
Už před více než deseti lety jste v Právu hovořila o tom, že šišky borovic kolem Černobylu sice zmutovaly, ale jinak se tam přírodě daří velmi dobře. Zjistili vědci další změny?
Z poslední doby jsem nic nového nezaznamenala.
A co lidé? Někteří se do zóny brzy vrátili. Jak ve své reportáži potvrdil i kolega Jakub Kynčl z Novinek.cz, žijí zde již 30 let. Navzdory tomu, že jim vědci předpovídali, že brzy zemřou na nemoci ze záření.
Vyvolání rakovin je vždy otázka pravděpodobnosti. Kontaminace v zóně je velmi nerovnoměrná. Během čtrnácti dnů po explozi různě vypadávaly různě velké částice s různě velkou aktivitou. Ani v blízkosti Černobylu nebyly tedy všude dávky záření takové, aby způsobily bezprostřední tkáňové reakce. Nehovořím samozřejmě o elektrárně jako takové.
Ukrajina sice zónu pro návrat neuvolnila, ale zároveň je dobře, že lidem, kteří se tam chtějí vrátit, nebrání. Vykořenění by pro mnohé, především starší obyvatele bylo horší než radiace.
Uvnitř třetího bloku ČernobyluVideo: Jakub Kynčl, Novinky
Jaký dopad má Černobyl na Čechy a Slováky? Radioaktivní spad například čtyři dny po katastrofě spustil radiační poplach v dukovanské jaderné elektrárně. Obsluha tehdy nic nevěděla o Černobylu a myslela si, že je nějaký problém v Dukovanech. Nebyl, ale radiace sem přišla z Ukrajiny.
I u nás byly měřitelné úrovně, ovšem přístroje jsou velmi citlivé a zaregistrují je mnoho řádu pod tím, co je nebezpečné. Měřitelné neznamená ještě ohrožující.
Zvýšil Černobyl pravděpodobnost výskytu rakoviny u nás?
Počítat zpětně, jaký je pravděpodobný vliv Černobylu na výskyt rakoviny u nás, není metodicky správné. Přesto jsme museli takový propočet udělat. Vychází z něho, že za 70 let po Černobylu by mohl na území bývalého Československa přispět ke vzniku 500 případů rakoviny. Přitom jen v Česku z různých příčin na onkologická onemocnění zemře 28 tisíc lidí ročně.
V novinách se píše, že z černobylské zóny se stává turistická atrakce. Je to dobrý nápad, udělat si tam poznávací výlet?
Nemůže to nikomu uškodit. A proč tam nejet, když si tam někdo chce udělat fotky, jako třeba Tomáš Svoboda (fotograf bývalých prezidentů Václava Havla a Václava Klause, který vystavuje působivé záběry ze zóny v pražském sídle SUJB – pozn. red.). Nic se nestane. Průvodci moc dobře vědí, kam mohou návštěvníky vzít a kam by už neměli.
Vyklizeno bylo i okolí Fukušimy. Tam si lze také udělat výlet?
Velkou část území již japonské úřady pro návrat uvolnily.
K výročí černobylské katastrofy jsme dále vydali:
Anketa
30 let od katastrofy v jaderné elektrárně Černobyl
Dne 26.4.2016 uplyne přesně 30 let od největší jaderné katastrofy všech dob - výbuchu čtvrtého bloku atomové elektrárny v Černobylu. V rámci tohoto výročí navštívil redaktor Novinek Jakub Kynčl v březnu tohoto roku uzavřenou zónu Černobylské jaderné elektrárny. Od 19.4. do 26.4. budeme přinášet reportáže z této cesty.