Článek
Stanout na těchto tajemných místech u neuvěřitelně vypadajících divů přírody či architektury, to je záležitost pro opravdové cestovatele, objevitele a milovníky mystérií a lehkého mrazení v zádech. Zavedeme vás do několika koutů planety, jež jsou zahalena velkými tajemstvími, a pokusíme se záhady vysvětlit.
Kameny v Údolí smrti chodí!
Na dně vyschlého jezera v Údolí smrti v americké Kalifornii se menší, ale v některých případech i velké o váze až kolem 300 kg samy od sebe přesouvají. Jednou za tři až čtyři roky se pohnou (klidně i na vzdálenost 250 m) a stopy po nich zůstávají v zemi dalších několik let.
Jejich cesta bývá rovná, někdy se ovšem i trochu klikatí. Co za tím stojí? Vítr potřebný k takovému přesunu by musel mít ohromnou sílu. Ovšem ne, když mu práci ulehčí led. V zimě totiž podle vědců kameny obalí ledová skořápka. V momentě, kdy dno jezera roztaje a zvlhne, zatímco ledová krusta na kameni ještě drží, je tření velmi malé a na pohnutí balvany stačí lehčí vítr.
Teorie má několik trhlin. Především to, že se ještě nikdy nikomu nepodařilo pohyb zachytit na záznamová zařízení. Ale to nevadí, obdivovat tuto záhadu a snažit se ji rozluštit můžeme i tak. Při cestách po západu USA sem turisté rádi jezdí.
Přečtěte si další články o jiných zajímavých místech:
Pohybující se kameny najdeme na více místech zeměkoule. Velkou slávu si vydobyly „chodící sochy“ na Velikonočním ostrově. Tichomořští domorodci bez znalosti pokročilých technologií a bez moderních dopravních strojů dokázali obrovské kamenné monolity přesouvat až na vzdálenost 18 kilometrů. Vědci mají na způsob přepravy mnoho teorií, k těm nejslavnějším patří i vysvětlení českého inženýra Pavla Pavla. Jak to ale bylo doopravdy, to přesně nevíme.
Moeraki Boulders – koule, které vypadají jako z jiného světa
Dostáváme se k dalším záhadným balvanům, které se tentokrát nepohybují, ale vypadají, jako by spadly z jiné planety. Mají totiž velmi často neobyčejně pravidelné tvary, skoro jako by je ani nemohla vytvořit příroda. Jsou tedy Moeraki boulders, jak se jim říká, dílem nějakých záhadných sil?
Tady máme celkem jasno. Kulaté kameny vznikly tak, že se kolem středu (tvoří ho fosilie) začaly kumulovat další minerály z okolí. Nyní se již mnoho z nich rozpadá, takže se můžeme podívat na vnitřní strukturu.
Kameny Moeraki patří k mnoha zajímavostem Nového Zélandu. O dalších úžasných místech na ostrovech obývaných ptáky kiwi jsme psali například v článku Jak jsem projel Nový Zéland: Od nejvyšší věže jižní polokoule k velrybám.
Co ukrývá Bermudský trojúhelník?
Miami, Portoriko, Bermudy. Mezi těmito třemi lokalitami najdeme krále všech moderních mýtů a záhad – Bermudský trojuhelník. Lodě i letadla v této oblasti hlásily spoustu nevysvětlitelných jevů. Ale nešlo jen o lidské chyby v navigaci a pár běžných přírodních úkazů?
Pojďme se podívat na několik důvodů, které společně mohou stát za tajemnou pověstí tamních vod. Dno je na mnoha místech dosti členité a plné podmořských útesů, tunelů a jeskyní, v nichž se tvoří víry a proudy schopné za určitých podmínek a v kombinaci s horším počasím ohrozit některé lodě.
Tajemstvími jsou opředené také pyramidy starověkých měst ve Střední Americe: Tikal je město ukryté v pralese. Kdo ho vylidnil? Sucho, nebo mimozemšťané?
Je také třeba si uvědomit, že jde o velmi frekventovanou oblast. Pokud si uvědomíme počet zde se pohybujících lodí a letadel, zjistíme, že poměr nehod k celkovému provozu není nijak vysoký. Ale co neobvyklé chování kompasů nebo zmizení lodí ve zcela bezproblémových vodách? I na to mají vědci své teorie, ale co když za vším opravdu stojí nějaké záhadné síly?
Jisté je jen to, že se Bermudský trojúhelník stal zajímavým zpestřením pro návštěvníky okolních úchvatných turistických resortů. Vždyť Miami nebo Bahamy, dva z vrcholů pomyslného trianglu, patří k turistickým rájům.
Železný sloup v Indii na dešti nekoroduje. Vytvořili ho mimozemšťané?
Jako poslední z tajuplných míst si ukážeme indické hlavní město. Konkrétně železný sloup, který 16 století téměř vůbec nerezaví. Stojí vedle pozůstatků bývalé mešity a vědci si dlouho lámali hlavu, jak mohli starověcí mistři kováři vytvořit něco takového. Dnes víme, že to bylo díky prvotřídní práci, velmi čistému železu s minimem příměsí a velkému množství fosforu, který pilíři významnou měrou pomáhá při obraně proti korozi.
Lovci záhad v čele s Erichem von Dänikenem ovšem dlouho považovali sloup za dílo mimozemské civilizace. Na jakou stranu se přikloníte vy? Věříte ve vědecká vysvětlení, nebo máte rádi tajemno a alternativní přístupy? Není nakonec nejlepší se na místa vypravit a udělat si vlastní názor? Vždyť i bez veškerého tajemna jde o opravdu úchvatná místa krásná sama o sobě.
Inzertní sdělení: Vydejte se za exotikou!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky zájezdů za exotikou:
Podívejte se do Údolí smrti a na další pozoruhodná místa Kalifornie a Nevady! Vydejte se poznat USA a zakončete cestu na vyhřátých píscích slunné Floridy. Zatočte se špatnou náladou a udělejte si radost! Uvidíte Las Vegas, San Francisco i Grand Canyon.
Poznejte severní část Nového Zélandu! Startuje se v bývalém hlavním městě Aucklandu, konec je ve Wellingtonu, současném hlavním městě.
Během cesty se spolu s českým průvodcem podíváte na horké gejzíry v Rotorua nebo do národního parku Tongariro.
Čtěte dále:
Přečtěte si také článek o největších hitech Číny, pirátské minulosti národního parku Biscayne nebo o oblíbených plážích v Dominikánské republice. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Záhada guatemalského Tikalu
Vysoké pyramidy, rozlehlá náměstí a zarostlá údolí, která kdysi sloužila jako vodní nádrže propracovaného systému, v němž se pomocí hydrauliky dostávala životodárná tekutina i do vyvýšených míst – to vše dává tušit, že zde stálo obrovité město.
Stopy bývalé slávy neklamou. Na začátku devátého století se opravdu v guatemalské části Střední Ameriky tyčilo nad krajinou město, kde v této době žilo něco mezi 50 000 a 90 000 lidmi! Jeho sláva ale neměla dlouhého trvání. V jedenáctém století Tikal drtivá většina jeho obyvatel opustila.
Opustili město oplývající zlatem
Mohutné až 70 metrů vysoké pyramidy, obětní oltáře, ale hlavně výzdoba z drahých kovů, mezi nimiž zaujímalo výsadní místo pochopitelně zlato, na kterém se u rituálních předmětů nešetřilo, to všechno zdobilo centrum mayské kultury v širém okolí.
Obchodníci tu měli žně, nepřátelé tak silné město obvykle obcházeli obloukem. Co se tedy stalo, že Tikal opustili lidé asi kolem roku 1050 téměř najednou? Teorií je několik.
Mezi jednotlivými indiánskými kmeny často panovaly velmi napjaté vztahy, zajatci bývali rozpáráni na oltářích a obětováni bohům. Že by mocné Maye někdo vytlačil? To by muselo jít o velmi silný kmen.
Další, v současné době asi nejvíce zastávanou verzí je ta o počasí. Tropické deštné pralesy mají stálý přísun vláhy téměř nepřetržitě. Jenže guatemalské lesy nejsou deštnými pralesy v pravém slova smyslu – závisí na pásu mraků s proměnlivým polem působnosti. To se pravděpodobně na několik let posunulo trochu více na jih, v Tikalu se přestaly plnit vodní nádrže a obyvatelé museli za vodou jinam. Ale zda to tak skutečně bylo, to nevíme jistě.
Aby toho nebylo málo, tak věhlasný záhadolog a kontroverzní švýcarský historik Erich von Däniken tvrdí, že na některých kresbách jasně vidí tvory v moderních helmách astronautů. Že by za koncem města stál zásah z jiné galaxie?