Zrekonstruovaný prvorepublikový byt získal zajímavou atmosféru

„Byt je to malý, s dispozici 2+kk. Když jsem byla v bytě poprvé, dýchla na mě úžasná atmosféra první republiky. Byt prodával syn po své mamince, která zemřela, a která se v bytě narodila a prožila v něm celý život. Bylo tam plno krásných dochovaných kousků nábytku, které jsme se nakonec rozhodli zachránit. A ač byly opravdu v dezolátním stavu, pokusili jsme se jim vdechnout nový život, novou dimenzi,” vysvětluje svůj záměr architektka Alžběta Vrabcová.

„Proto je nyní v pracovně knihovna, která ale byla původně kredencí v kuchyni, v ložnici je skříň, která byla ve sklepě. Dispozičně nešlo s bytem příliš co vymýšlet, protože jsou to dva pokoje, mezi nimiž je chodbička se vstupem a vchody do koupelny a na WC. My jsme při návrhu udělali to, že jsme kuchyň dali do původní ložnice, ložnici naopak do obývacího pokoje,” přibližuje dále architektka.

Architektonickému řešení napovídala i orientace bytu, obývací pokoj je nyní v nové dispozici otočený směrem do ulice a z velkého okna je krásně vidět Chrám svatého Víta. Naopak ložnice se dostala do klidové části bytu, tedy je orientovaná na severní stranu do dvora.

Bývalá špajzka, která byla u kuchyně, je nyní malou pracovničkou, do které se vchází z ložnice. Kotel z koupelny přesunuli architekti na WC a schovali tuto ryze technickou věc za předstěnu vlastní toalety. Dokázali tak dispozice jak WC, tak koupelny, zcela uvolnit.

Při volbě materiálů měli architekti dvě možnosti - buď navracet materiály, které v bytě byly, což se samozřejmě dělo, tvůrci rekonstrukce se ale snažili využít také možnosti kontrastu a použili i materiály zcela nové.

Proto vznikl rámec nebo kostra bytu v původním historickém duchu (parkety, štuky, dveře, vysoké lišty a podobně), protipólem pak byly betonové stěrky v koupelně, lakovaná dvířka nábytku, moderní osvětlení. Vždy šlo o jemnou vyváženost tak, aby vše působilo jemně a harmonicky.

Vlastní kuchyňská linka je navržena v matném acrylic laminu, tedy velmi odolném materiálu, který má na sobě navíc antislip, tedy povrch bránící zanechávání otisků prstů. Je to tedy velmi praktický materiál, zvláště při použití matné černé barvy.

Tato dominantní barva je zjemněna betonovou deskou. Ta sama o sobě je takovou jemnou krajinou, je živá, hravá s bohatým detailem.

Při pohledu ze strany je vidět vrstvení, jak beton sesedal, na omak je naopak velmi hlaďoučká. Ze stejného materiálu je pak třeba i umyvadlo v koupelně.

Byt prošel kompletní rekonstrukcí, strop, podlahy, stěny, všechno se odstranilo až na dřeň a vytvářelo se znovu. Všechny dveře jsou replikami původních, jelikož původní nebylo možné zachránit.

Výplňová skla ve dveřích jsou dělána původní technikou, pomocí klihu byly vytvořeny tzv. mrazové květy. Všechny kliky jsou kopiemi původních a byly odlity ve slévárně na zakázku.

„Každý odmalička sní o nějakém zaměstnání. Ne vždy jsem chtěla být architekt, ale vím, že svou práci dělám nesmírně ráda, s láskou a respektem. Každý den je pro mě nový, s novými výzvami, novými nápady a novou chutí. Tvořit domov lidem, kteří vám dají důvěru, je radostí pro obě strany,” konstatuje architektka, která se věnuje jak navrhování interiérů, tak především rodinných domů, a to s důrazem na detail v každé části projektu.