Ze dvou nevyhovujících bytů vzniklo atraktivní bydlení, perličkou je koupelna v ložnici

Před rekonstrukcí byly k dispozici dva maličké byty pod střechou rohového domu v pražském Karlíně. Jedna z místností je umístěna přímo ve vyvýšeném nároží a její okna do dvou stran nabízejí panoramatické výhledy na město; tato poloha totiž převyšuje okolní zástavbu.

Další místnost zase navazuje na úzkou, ale dlouhou terasu – také odtud se průhledem ulic a nad střechami domů uplatňují pohledy na zelené stráně Vítkova nebo věže nedalekého kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Spojením obou, původně nepříliš kvalitních bytů, vzniklo velmi příjemné bydlení na atraktivním místě: vzdušný a prostorný byt s vysokým standardem moderního vybavení.

Studio I. D. Architektura – Ivana Dombková a Rostislav Černík – řešilo přestavbu opravdu zásadním způsobem, z původních stěn zůstaly jen nosné konstrukce. Nově navržená dispozice pak dokázala snadno naplnit potřeby a představy rodiny.

Centrem bytu se stala velká obytná kuchyně s jídelnou, propojená s terasou celou podélnou stěnou s vysokými okny. Prostor kuchyně volně plyne do obývacího pokoje, kterému se dostalo výsostného umístění v nároží.

Ložnici od obytného prostoru odděluje příčka s výrazným nábytkovým kusem uprostřed a skleněnými plochami po obou stranách. Ze strany pokoje tato hmota tvoří vysokou televizní stěnu, směrem do ložnice ukrývá šatní skříně.

Koupelna s umyvadlem a sprchou je přímou součástí ložnice a dá se do ní nahlédnout ještě dalším „oknem“ na přechodu mezi kuchyní a obývacím pokojem.

Samostatná toaleta, která navazuje na vstupní předsíň, je vlastně jedinou plně oddělenou místností, jinak celý byt poskytuje volné propojení, nebo alespoň otevřené průhledy. Skleněné části příček, ať už jsou to dveře či pevné prosklení, se přitom mohou podle potřeby překrýt závěsem a zajistit tak větší soukromí.

Není náhodné, že obytná kuchyň s jídelnou zabírá podstatně větší plochu než obývací pokoj. Dnešní kuchyně požadují značné množství spotřebičů, nezbytný je také dostatečný prostor pro jejich obsluhu; pohodlné stolování zase musí počítat s volným místem kolem židlí.

Kuchyňský ostrůvek je nejen oblíbeným, ale také praktickým řešením, jak zajistit úložné prostory bez špatně přístupných rohů, které vznikají v sestavách ve tvaru L či U. Navíc ostrůvek umožňuje při vaření přímý kontakt s lidmi u jídelního stolu, výhodou je i pohled do obytného prostoru nebo oknem ven (namísto do prázdné zdi).

Pro správnou funkci takové kuchyně jsou důležité potřebné vzdálenosti obou linek sestavy, nelze je „namáčknout“ těsně proti sobě.

Obývací pokoj je naopak místem, kde nemusí platit žádné striktní předpisy, záleží především na životním stylu obyvatel bytu.

Někdo dává přednost sezení s obrovskou pohovkou a mohutnými křesly pro velké návštěvy, jinému stačí menší pohodlná pohovka na relaxaci, sledování televize či poslech hudby.

Pro autory přestavby bylo důležité vytvořit prostor, kde se promítnou osobnosti majitelů. Prostor příjemný pro všechny běžné denní činnosti a nadčasový jak stylem, tak kvalitou materiálů a perfektním řemeslným zpracováním.

Majitelé si přáli velmi světlé vybavení interiéru, které by ještě umocnilo celkový výraz otevřeného a prosvětleného prostoru. Většina nábytku podle autorského návrhu je vyrobena z bíle lakovaných desek, které doplňuje bělené dřevo stejné barvy i struktury, jaké má i podlaha.

Z barvy dřeviny v silnějším tónu pak vychází barevnost židlí u jídelního stolu nebo koberců v obou obytných místnostech. Obývací pokoj dostal navíc světlou šedivou na čalounění pohovky nebo stolků vedle ní. Jednotný styl od předsíně až po koupelnu podtrhuje řešení promyšlené do posledního detailu.

Strohou jednoduchost tvarů a barevnou střídmost zjemňují závěsy – ty bílé na oknech propouštějí rozptýlené denní světlo, šedivé na prosklených příčkách zase navozují atmosféru večerní intimity.

„Snažíme se o moudrá a zároveň vzrušující řešení. Snažíme se o maximální pochopení a vnímání všech souvislostí. Velmi nám záleží na celistvosti našeho díla a na jeho konečném provedení, proto se zabýváme i konečnou realizací interiéru. Neexistuje totiž malá a velká architektura, je jen dobrá nebo žádná,” poznamenávají architekti.