Zajímavě řešený malý byt pro matku se synem

„Před několika lety mne oslovila klientka, která chtěla vyřešit spaní v obýváku spojeném s kuchyňským koutem, ten jsem nenavrhovala, kuchyňka zůstala původní. Majitelka panelového bytu 2+kk chtěla v obývací části úložné prostory, šatní skříň, televizní skříňku, jídelní stůl pro tři osoby, pohodlnou sedačku, velkou postel, místo pro zavěšení starších obrázků s francouzskou tematikou a také místo pro vystavení starožitného jídelního servisu,” vypočítává designérka Hedvika Novotná ze studia Novodesign.

Nádech romantiky vnesl do prostoru nejen velkoformátový obraz pivoněk na plátně, patchworkový měkoučký koberec, ale i krb na biolíh, který majitelka často používá, zejména v zimních měsících. Krb místnost rychle prohřeje a posezení u něj je to pravé ořechové, zejména v době zimních plískanic.

„Od původního návrhu, který obsahoval i prosklenou vitrínku na starožitný porcelán, jsme nakonec obě upustily. Prostor je bez vitríny mnohem vzdušnější a klientka si starožitné hrnečky užívá ne tím, že se na ně dívá ve vitrínce, ale denně je používá. Velmi to u svých klientů oceňuji, když používají věci tím správným způsobem. Měli bychom si přeci užívat krásných věcí pro účely, pro které byly vyrobeny, místo toho, abychom je měli někde ve sklepě v krabicích či vitrínách,” konstatuje designérka.

Větší pokoj slouží jako obývák, jídelna a ložnice, a pokud nepočítáme niku (v ní je kuchyňská linka), má necelých 22 m2. Jak je zvykem v mnoha rodinách žijících v malometrážních bytech, i maminka původně spala na rozkládací sedačce.

„Její hlavní požadavek zněl – konečně mít plnohodnotnou postel o šíři matrace 160 cm a také dostatek úložných prostor, jídelní stůl alespoň pro tři osoby, pohodlné sezení,“ připomíná designérka.

Rozčlenění jednotlivých zón v hlavním obytném prostoru je logické, vychází z umístění dveří a niky na jedné straně, na druhé jsou okna. Postel má „kotvit“, proto se dala do jediného možného rohu; z druhého by se z postele koukalo rovnou do kuchyně.

Do určité míry ji od zbytku pokoje odděluje komoda (navíc jde o další úložný prostor) a z volné strany „záda“ sedačky. Jednotlivé funkce pokoje jsou ještě opticky podpořené modrošedými a béžovými tapetami.

Jenže když místnost slouží více účelům, čemuž odpovídá i její vybavení, je třeba ji ještě více prosvětlit. S tím pomáhají neutrální barvy nábytku na míru i umístění: šatní skříň v rohu, většina skříněk poblíž, v jedné linii, některé zavěšené u stropu, kam si majitelka dává pouze sezonní věci.

Oblečení a ostatní vybavení, které potřebuje denně, ukládá do vestavných skříní na chodbě.

Úložný prostor je také nad jídelním stolem, ale nábytek se zde rovněž zavěsil, takže při průchodu nijak nepřekáží. Dno horních skříněk je opatřené LED lištami.

Opticky rozčlenit jednotlivé funkce obýváku pomáhají modrošedé a béžové tapety značky Eijffinger z kolekce Script. Tapety ze stejné kolekce se použily i v pokoji syna, jsou tedy sjednocujícím prvkem v bytě. Šuplíky u komody „nahrazují“ noční stolek.

Postel je široká 160 cm a stejně jako pohovka a jídelní židle pochází z Ikea. Odkládací stolek Doppio na kolečkách z Kare Design se snadno přemístí podle potřeby, koberec à la patchwork z kolekce Kashqai značky Osta Carpets se samozřejmě stěhovat nemusí.

Jak do malého prostoru dostat vše potřebné? „Místo jsme ušetřili díky sklopné posteli na míru, která má šířku 100 cm. Lůžkoviny se přikurtují speciálním pásem a je ustláno. K oknu se vešla rovněž menší pohovka pro návštěvy a stůl je stejně jako závěsné skříňky navržený na míru. Jeho pracovní deska se plynule zužuje a mění v polici,“ uvádí designérka.

Ta je doplněná dalšími, aby vzniklo místo na odkládání drobných věcí. Opět platí, že pohyb kolem nábytku je bezpečný, díky zaoblení. Více úložných prostor by se sem nevešlo, ale ani to nebylo třeba; oblečení má syn uložené ve vestavných skříních na chodbě.

Když se postel v pokoji syna nepoužívá, jednoduše se sklopí ke stěně. Návštěvy si sednou na pohovku u okna. Často se mluví o tom, že v paneláku by ten či onen žít nechtěl. Jsou to ale zbytečné předsudky. Když si domov zařídíte chytře, bude se vám v něm krásně žít.

„Preferuji jednoduchý a funkční styl, který jde ruku v ruce s ergonomií a estetikou. Svým klientům tvrdím to samé, co William Morris, výtvarník a designér 19. století, zakladatel hnutí Arts and Crafts, který již v roce 1890 řekl: Nemějte doma nic, co nepovažujete za užitečné, nebo vám to nepřipadá krásné,“ poznamenává designérka.