Unikátní design malého pražského bytu odráží záliby majitele

Ústředním motivem jsou parametricky navržené truhlářské prvky individualizované a ergonomicky tvarované do uživatelsky nejvhodnější podoby.

Algoritmy byly společně s uživatelem vyvíjeny, aby se docílilo co nejoptimálnějšího designu pomocí digitální fabrikace. Detailní plánování každého dílu a pracovního postupu snížilo celkovou pořizovací cenu, jelikož bylo možné jednoduše si sestavit veškeré truhlářské prvky svépomocí.

I přes nízkou podlažní plochu uživatel požadoval funkce odpovídající vícepokojovému bytu. Z tohoto důvodu musely být některé prvky navrženy jako univerzální. Okraj postele je tvarován pro sezení, což propojuje funkce ložnice a obývacího pokoje.

Barový pult je zároveň jídelní stůl a vestavěnou skříň lze přeměnit v pracovní stůl. Univerzalita prvků byla klíčovým aspektem pro pohodu obytného prostoru. V případě velkoryse navržené předsíně pak část atypické konstrukce slouží k umístění a zároveň vystavení nedílné součásti života klienta – závodního kola.

Celý prostor bytu, jeho zázemí i venkovní terasa jsou navrženy v jednoduché materiálové i barevné kombinaci, kde jsou dominantní bílé materiály doplněny dubovými truhlářskými prvky. Střed prostoru tvoří bílé vestavěné skříně, které jsou navrženy s důrazem na jednoduchost a nenápadnost celé konstrukce.

Stejný princip jednoduchosti a světlosti je pak aplikován na celý prostor. Opticky jsou zdůrazněny vizuálně atraktivní parametrické prvky bytu. Ten se tak stává světlým výstavním prostorem, skrze který se prolínají vystavené dřevěné organické interiérové prvky, jež vytvářejí vrstvu určité vnitřní krajiny.

Ostatní vybavení jako galerijní svítidla, zrcadlová skříň či bílá laminovaná kuchyň tento princip pouze doplňují a umocňují důraz, který je kladen na digitálně navržené vrstvené konstrukce.

Interiér je jedním z mála příkladů využití parametrického designu v praxi na území České republiky. Za pomoci zvoleného přístupu se podařilo architektům individualizovat prostor přesně na přání uživatele, který tak mohl doslova ovládat vstupní parametry speciálně vytvořených algoritmů.

Tento přístup umožnil vytvořit desítky variací bez zdlouhavého manuálního překreslování plánů.

„Naši skupinu Archistroj tvoří trojice architektů - Pavel Paseka, Jan Petrš a Martin Žatečka. Dali jsme se dohromady na půdě pražské fakulty architektury ČVUT, kde nás silně ovlivnil ateliér Miloše Floriána - FLO|W. Po dobu své existence se naše práce neustále vyvíjí a přechází od klasických projektů směrem k digitální architektuře a urbanismu.

Snažíme se vnášet do našich projektů současné technologie a procesy navrhování, pro které využíváme parametrických a evolučních algoritmů. Nedílnou součástí naší práce je i výzkumná činnost v oblastech, jako je evoluční urbanismus, adaptivní plánování či autonomní robotická architektura,” konstatuje trojice architektů.