Švédskému Göteborgu přibyde nový druh veřejné dopravy

Lanovka bude mít dle návrhu dohromady čtyři stanice a lana budou zavěšena na šesti 100 metrů vysokých sloupech. Göteborg se pro tento nový druh dopravy rozhodl u příležitosti blížícího se výročí 400 let od založení města.

Jak podotýkají architekti, je to tím významnější rozhodnutí, že jde o první nový typ veřejné dopravy implementovaný do městského prostředí od zprovoznění prvního metra ve Stockholmu ve 30. letech minulého století.

Lanovka má být praktickým a především rychlým dopravním prostředkem, který ovšem cestujícím navíc nabídne pohledy na město z výšky. Výhodou tohoto typu dopravního spojení je především minimální dopad při jeho budování.

Nástupní stanice totiž zastřeší existující uzly, takže je nikterak neomezí. Vyšší rychlost lanového spojení je pak dána tím, že lanovku lze vést ideálně, doslova vzdušnou trasou.

Celková délka lanovky má dosahovat tří kilometrů, první nástupní stanice je naplánována do historické části města Järntorget na jižním břehu řeky Göty, kde bude napojena na linky autobusů a tramvají. Poté, co cestující v kabinkách překonají řeku, mohu pokračovat do dalších tří zastávek na jejím severním břehu.

Tvar sloupů lanovky není nijak náhodný, jak vysvětlují architekti. Nechali se inspirovat tím, co je pro jeden z nejvýznamnějších severský přístavů nejpříznačnější - nákladními jeřáby.

„Konstrukce lanovky v Göteborgu odkazuje na asymetrické tvary lodních jeřábů a jejich pohyby při přenášení nákladu po celý den. Cílem návrhu je odrážet mohutnost průmyslové minulosti tohoto města a zároveň zmínit jeho rozvíjející se budoucnost. Ačkoli věže jsou výškové technické prvky, jsou zároveň velmi skulpturální, štíhlé a průhledné v rámci městské krajiny,“ říká Ben van Berkel, šéf UNStudia.

Samotné stanice jsou navrženy tak, aby byly dobře rozpoznatelné, jejich stěny mají být obkládané dřevem a především zakryté „plovoucí“ střechou, jež umožní ničím nerušený výhled z nástupní a výstupní plošiny na město.

Pokrývat je budou PVT (hybridní fotovoltaicko-termální) panely. Ty získají nejenom elektrickou energii pro osvícení stanic, ale zároveň i teplo pro vyhřívání podlah a schodišť.

Rozměrné konstrukční prvky pod stanicemi by pak měly být pokryté speciální mechovou kulturou, která bude zachycovat jemný prach z okolního vzduchu, stejně jako oxid uhličitý, a snižovat teplotu v okolí.

Samotné sloupy jsou pak navrženy z prefabrikovaných dílů ze spřádaného betonu vyztuženého vlákny. Nejenom samotný materiál, ale i rychlost výstavby jsou voleny tak, aby stavba zatížila co nejméně přírodu a bezprostřední okolí sloupů.

Společně s nizozemskými architekty na projektu pracují místní kolegové z ateliéru Kjellgren Kaminsky a konstrukční, stejně jako technické záležitosti mají na starosti architekti ze studia Knippers Helbig.