Studentka navrhla dřevěný mrakodrap pro Brno. Má sloužit i jako stanice pro hyperloop

Projekt, jenž jako by vypadl z knížek sci-fi, mladá adeptka architektury představuje jako vizi dopravního uzlu vybudovaného za padesát let. Snaží se jím efektivně řešit dopravní situaci na jihu Brna.

„Zaměřila jsem se na návrh stanice pro dopravní prostředky nejvyšší rychlosti, původně to mělo být pro vysokorychlostní železnici. Tím, že jsme ale přemýšleli minimálně padesát let dopředu, rozhodla jsem se navázat na jednu z nejnovějších technologií, což je právě hyperloop,“ říká Kristýna Uhrová.

Autorka návrhu, jemuž se hodlá dále a ještě podrobněji věnovat i ve své diplomové práci, ve svém projektu vychází ze stejného předpokladu jako velká světová architektonická studia – že se velká města budou v blízké budoucnosti rozvíjet právě v místech dopravních uzlů.

I její mrakodrap je navržen jako budova se smíšenou funkcí, tj. kromě dopravního uzlu nabídne prostory pro obchody, kanceláře i byty. Svůj mrakodrap přitom neumístila do brněnských Heršpic náhodou.

„Je tam řada mrakodrapů zakončených AZ Towerem, na druhé straně kolejí už je ale lužní les. Přišlo mi zajímavé udělat návrh, který vizuálně i technologicky propojí tyto dva prvky, civilizaci a přírodu. Proto je mrakodrap navržený ze dřeva a má pórovitou strukturu, aby jím mohla prorůstat zeleň a postupně v něm vznikly zahrady, které by vytvářely mikroklima. Uvnitř by se ale skrývaly ty nejnovější technologie,“ vysvětluje.

Samotný nápad vystavět mrakodrap ze dřeva není ovšem zdaleka ještě „hotovou věcí“. Prakticky veškeré podobné projekty ve světě jsou teprve ve fázi příprav a chybí tudíž dostatečný počet takových budov pro posouzení jejich výhod a eventuálních slabin.

Studentka ovšem tak jako tak nepočítá s tradičním typem konstrukce. „Nyní se staví z dvourozměrných prvků – desky a stěny. Také cihly a betonové kvádry jsou lité do čtverce. My jsme ale namísto rigidních struktur chtěli jiný přístup, a proto jsme pracovali s takzvanými minimálními povrchy. V prostoru se vytyčí pevné body, které určují střed objemu požadovaného prostoru, a kolem nich se utvoří povrch, který je spojený tou nejmenší možnou plochou v prostoru. Teoreticky se tím ušetří hodně materiálu, protože se dává jen tam, kde je potřeba. Je to ale navázáno na rozvoj nových technologií, jako je 3D tisk,“ vysvětluje absolvent VUT Martin Dlabaja, který s Uhrovou na návrhu spolupracoval.

Jakkoli se může projekt hyperloopového hubu zdát smělý, představitelé Brna o tento typ dopravy na počátku roku projevili skutečně zájem. Právě možnostem hyperloopu totiž byla věnována odborná konference v brněnské hvězdárně, jíž se mj. zúčastnili i zástupci americké společnosti Hyperloop Transportation Technologies (HTT).

Na závěr konference tehdejší primátor města Brna Petr Vokřál a generální ředitel společnosti HTT podepsali dokument o společné vůli navázat hlubší spolupráci.

„Prioritou v rámci spolupráce se společností HTT bude aktivně zapojit zdejší výzkumnou a vývojovou komunitu. Cílem je propojení místních brněnských firem, startupů, univerzit či vědeckých center, které mohou pro tuto technologii dále vytvářet nová chytrá řešení. I v případě, že by se projekt vyvinul jinak, město Brno by mohlo uplatnit nové technologie v jiných oblastech,“ řekl tehdy při dané příležitosti náměstek primátora města Brna pro oblast Smart city Jaroslav Kacer.

Zda bude město Brno skutečně dále zkoumat možnosti uplatnění hyperloopu, není skoro po roce a především po komunálních volbách stále jisté.

„Studie proveditelnosti prozatím zadána nebyla. Záleží nyní na novém vedení města, jak se v dané věci rozhodne,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí brněnského magistrátu Kateřina Gardoňová.