Starý pražský byt splňuje po úpravě požadavky moderního života, místo dvou pokojů má tři

Stavba má velké množství dochovaných původních prvků. Dům nebyl od 30. let zásadně rekonstruován a dochovala se tak většina povrchů a detailů. Zadáním investora bylo zrekonstruovat pořízený byt, doplnit jej vestavným nábytkem a přizpůsobit nárokům současného života.

Zásadním požadavkem bylo přetvoření dispozice z původního dvoupokojového bytu s kuchyní na třípokojový s obytnou kuchyní. Kuchyně byla původně v severní části dispozice. Tu se podařilo přesunout do většího jižního prostoru, navázaného na lodžii.

V místnosti s původní repasovanou xylolitovou podlahou, orientované do klidného vnitrobloku, je ložnice s vestavnými skříněmi. Všechny místnosti bytu jsou přístupné z prosvětlené vstupní haly. V té je navržen botník s odkládacím prostorem.

Jsou zde i původní repasované vestavné skříně. Světlo sem dopadá přes prosklené dveře kuchyně a obývacího pokoje.

Všechny dveře a okna jsou repasovány, skleněné tabule ve dveřích jsou doplněny novými skly zpracovanými podle dobové technologie. Na halu navazuje i série menších obslužných místností. Jedním z nich je pokoj pro služku, který byl umístěný uprostřed dispozice a prosvětlen pouze oknem na společnou chodbu domu. V této místnosti je nově zbudována šatna.

V koupelně jsou použity jednotné bílé obklady, které svým rozměrem 15x30 odkazují k původním opaxitovým obkladům. Drobná mozaika dlažby zase odkazuje k původní dlažbě. Vše je dobře akcentováno antracitovými spárami.

Koupelna je doplněna vestavnými skříněmi pro potřeby hygienického provozu. Dispoziční změny jsou navrženy citlivě a nový byt působí autenticky.

Obytná část orientovaná na jih se skládá ze dvou pokojů. Obytná kuchyně spojená s jídelnou je vybavena utilitární linkou. Důraz je kladen na čistotu provedení a funkčnost. Rastr objevující se v členění kuchyně i obkladu nad pracovní plochou odkazuje na technickou přísnost a řád, typický pro budovy a interiéry tohoto období.

V obývacím pokoji je pro klientovy potřeby navržena knihovna, dalším vybavením je spíše současný kusový nábytek různých značek a dobový konferenční stolek z ohýbaných trubek.

Navržený vestavný nábytek byl sjednocen bílým matným povrchem. Vytváří tak jednotný vstup rekonstruované „obálky bytu“.

U „volného” nábytku se majitel rozhodl pro kultovní „kousky“ od 50. let po současnost (eams vitra, usm haller system, eiermann, artemide decentrata, artemide eclise, castelli plia, sitzfeldt atd.), doplněn je funkcionalistickými kousky (svítidla Napako, původní věšák Mucke Melder aj.).

Podlahy z původních parket byla repasovány, zbroušeny a napuštěny tvrdovoskovým olejem. Již v době stavby budovy byly úrovně podlahy sjednoceny do jedné výšky bez prahů, tak jak je dnešním standardem.

Dominantu bytu tvoří původní repasovaná okna, která mají nezvykle velký formát (zdvojené rámy spojené — typ rekord). Celá strana bytu orientovaná na jih je prakticky prosklená a tvoří doslova obraz ulice s korunami stromů.

Dochovala se také většina původních prvků, které byly pečlivě restaurovány – mosazné kliky, ovládání topení a například sklo leptané klihem – ledové květy.

V bytě je původní krytalové/crittallové (podlahové) vytápění, které je od postavení domu v provozu. V bytě tedy nejsou radiátory.

Studio v citlivé rekonstrukci oživilo interiér z 30. let minulého století. V tomto případě se investor sám aktivně podílel na rekonstrukci formou věcných debat, dozorů, koordinací rekonstrukce a vlastním citem pro detail.

Erudovaný přístup investora a důvěra ve spolupráci s architektem jsou vždy dobrým základem k úspěchu – kvalitnímu výsledku.

Prokazatelně kvalitní výstavba z 30. let stále zůstává nedostižena, zvláště v porovnání s dnešní standardní výstavbou. Výšky stropů, použité materiály, dokonalost provedení detailů i celku, nadčasovost a čistota dispozicí mohou i po téměř 100 letech ukazovat dnešnímu stavebnictví záda a současné architekty inspirovat.