Hlavní obsah

Rekonstrukce jsou skvělé v tom, že po nich vidíte radikální proměnu

Větší obývací pokoj, aby se do něj vešel masivní stůl pro velkou společnost. Takové bylo přání majitele, který rád pořádá společenské večeře. Projekt rekonstrukce tohoto bytu je zajímavý mj. tím, že se mu architektka Jana Schnappel Hamrová ze studia Objectum věnuje už podruhé. Tentokrát je ovšem interiér zvětšený o sousední jednotku, kterou investor mezitím přikoupil. S paní architektkou jsme si o projektu z pražských Vinohrad popovídali.

Foto: Robert Žákovič a časopis Bydlení mezi panely

Spoustu světla do interiéru obývacího pokoje přivádí nádherné arkýřové okno.

Článek

V jakém stavu byl interiér, když vás klient oslovil? Původní půdorys zůstal zachován, nebo byly nutné nějaké stavební úpravy?

Pro klienta jsme před časem navrhovali jeho první byt, teď se mu podařilo dokoupit byt přímo v sousedství na stejném patře, takže náš návrh spočíval ve spojení těchto dvou jednotek tak, aby byla zachovaná původní kuchyň (nově je byt velký 260 m2 - pozn. red.). Obývací pokoj se zvětšil o původní ložnici. Takže vznikl velkorysý prostor. V novém bytě pak vznikly tři ložnice a nová koupelna se samostatnou toaletou.

Jaké byly požadavky investora a proč si vybral právě vás?

Klient byl po předchozí spolupráci pravděpodobně spokojený, tak nás na novou část projektu opět oslovil. Jeho požadavek byl, aby byt korespondoval s historickým objektem, chtěl něco spíš útulného. Hlavní podmínkou byl dominantní jídelní stůl, protože rád pořádá společenské večeře. Práce to byla moc příjemná, klient nám dal důvěru, což považuji za nejdůležitější podmínku úspěšné spolupráce.

Objevily se při realizaci nějaké nečekané komplikace, které vás nasměrovaly k řešení, s nímž jste původně nepočítala?

Ve starých objektech je vždycky spousta překvapení. Tady ale byly spíš technického rázu, jako například to, jak se vejít se spádem do koupelny. Konstrukce stropu byla překvapivě betonová, to jsme věděli už z předchozí fáze a také jsme věděli, že díky tomu, jak je konstrukce subtilní, je potřeba zapracovat na akustických vlastnostech nové skladby podlahy, kterou jsme si nechali navrhnout od specialistů na akustiku.

Navzdory převaze tmavých odstínů působí interiér vzdušně a prostorně. Jak jsou zde vyřešeny úložné prostory a osvětlení?

Tmavou výmalbu v hlavní obytné místnosti jsme si mohli dovolit díky tomu, že se jedná skutečně o dost velký prostor. Veškeré úložné prostory jsou pak v ložnicové části, kde vznikla i jedna místnost jako šatna.

Osvětlení je pro naše návrhy velmi důležité. Jedna část jsou dekorativní svítidla, která jsou designovým prvkem, zde jsme použili na míru dělaný skleněný lustr od českých sklářů, dodávaný firmou Sans Souci nebo nástěnné svítidlo od Flos Wirering. Snad ještě důležitější je ale jakou světelnou náladu v interiéru vytváříme. Vždy se snažíme používat teplé odstíny světla a kombinaci přímých a nepřímých nasvícení. Tak, aby si klient mohl vytvářet různé světelné scény pro den a večer.

Jaká jsou specifika této realizace? Co je jejím hlavním motivem?

Leitmotivem je asi hlavně ten velký jídelní stůl. Podmínka byla, že má být z masivního dřeva, nechávali jsme ho dělat na míru z exotické dřeviny na ocelové noze, je skutečnou dominantou prostoru. Pak jsme se v interiéru snažili kombinovat různé tlumené barvy. Takže sofa je olivově zelené, nátěr na WC má zábavnou modrou barvu. V každé místnosti se objevuje nějaký odstín barvy, který se odchyluje od neutrálního základu.

Máte zkušenosti s rekonstrukcemi starších bytů, zařizováním novostaveb i návrhy domů. Co vás na jednotlivých úkolech baví nejvíc?

Každá kategorie má svá skvělá témata a úskalí. Rekonstrukce jsou skvělé v tom, že vidíte radikální proměnu. Když do prostoru přijdete před stavbou, uděláte fotografie, a pak mu dáte nový život, je až neuvěřitelné, jaké změny je možné dosáhnout. To je také podle mě kategorie, která je pro klienty nejtěžší, je pro ně na začátku těžké si tak velkou změnu představit.

Klientům také nahání strach proces bourání. Vypadá to, že jejich nemovitost je v troskách, když ale vše dobře dopadne a podaří se zachovat z původního objektu prvky, které za to stojí, dodá to vždy výslednému projektu speciální neopakovatelnou atmosféru.

Při zařizování novostaveb, pokud vstupujeme do developerského procesu, je to někdy trochu boj s větrnými mlýny. Ale když ho vybojujeme, snažíme se do původně sterilního prostředí donést atmosféru a udělat ho něčím jedinečné.

Anketa

Máte také strach z rekonstrukce a konkrétně z bourání?
Ano, mám. Děsí mě to.
32 %
Pociťuji jen určitý neklid a nejistotu. Ale to je asi normální.
19,4 %
Ne, to mě vůbec neděsí.
48,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 206 čtenářů.

Polovině měšťanského bytu designérka vdechla klid, čistotu a ženskou něhu

Tipy a trendy

Byt v paneláku změnil tvář díky velkým boxům z recyklovaných nápojových obalů

Tipy a trendy

Související články

Výběr článků

Načítám