Článek
Elektrárna ve čtvrti Battersea je historicky cennou budovou, a to hned z několika důvodů. Předně jako technická památka. Byla totiž první ze série uhelných elektráren postavených v Anglii jako součást Národní elektrické soustavy.
S její stavbou začali v roce 1929, první část byla dokončena až o deset let později. Tehdy měla jen jednu dlouhou úzkou halu, s komínem na každém konci. V 50. letech pak k původní hale přibylo její dvojče. Druhá hala měla stejný půdorys, stejné rozměry, stejný vzhled, stejné komíny. Tak získala elektrárna svůj nezaměnitelný vzhled a stala se velice důležitým zdrojem energie.
Jak upozorňuje web The Guardian, ve své době zásobovala elektřinou pětinu Londýna, včetně Buckinghamského paláce a Parlamentu.
Mimochodem, autorem jejího návrhu byl významný britský architekt Giles Gilbert Scott, jenž rovněž navrhl proslulé londýnské červené telefonní budky. A také například katedrálu v Liverpoolu.
Když byla v roce 1983 elektrárna vyřazena z provozu a začala chátrat, brzy bylo zřejmé, že by si zasloužila proměnu, aby mohla sloužit nějakému novému účelu. Ale už poněkud méně jasné bylo, kdo se takového úkolu ujme a úspěšně jej dokončí. Elektrárna tak vystřídala několik majitelů, ale žádných výrazných změn nedoznala.
Archivní záběr elektrárny z doby, kdy byla ještě v provozu.
Objekt nakonec v roce 2012 koupilo konsorcium malajských investorů - PNB, Sime Darby Property, SP Setia a Employees' Provident Fund. Práce na rekonstrukci elektrárny vypukly v roce 2013, připomíná agentura AP, a dělníci od té doby spotřebovali na její obnovu na 1,75 milionu cihel. Zcela znovu bylo nutné přestavět všechny čtyři komíny, neboť byly v havarijním stavu.
Památkově chráněná elektrárna je jen jedním z objektů na pozemku o velikosti 17 hektarů. Na něm v minulých letech vzniklo na 4000 nových bytů, do nichž se první nájemníci mohli začít stěhovat už v roce 2021.
Spousta z nich je již prodána, a jak upozorňuje zástupce developerů, novými majiteli jsou především Britové. Tak, jako u všech ostatních projektů, volné dosud zůstávají zejména větší, a tedy i dražší jednotky. V budoucnu by v bývalé elektrárně Battersea mělo najít nový domov na 25 tisíc nových obyvatel.
Práce na rekonstrukci elektrárny začaly v roce 2013.
V komplexu lze rovněž objevit spousty restaurací, barů, kanceláří a nechybí ani prosklený výtah, který návštěvníky dopraví na vrchol severozápadního komína. Tam si pár minut uvnitř jeho kabiny pobydou, udělají si fotografie a pak je výtah zase sveze dolů.
Dvojice dlouhých hal, kde byly v minulosti umístěné turbíny, se proměnila v kryté obchodní třídy, na nichž své pobočky otevřela spousta známých módních značek. V plánu jsou nejrůznější fit centra, kino a soukromé kluby.
To, co bylo původně jen okrasou, nyní manželům v důchodu pomáhá šetřit peníze za vytápění
Ačkoli říjnové otevření hlavní budovy elektrárny veřejnosti provázely oslavy a kulturní akce, ne každý je nadšený z toho, v co byla nakonec významná technická památka Londýna proměněna.
„Čtyřicet let na to, aby vytvořili nákupní centrum! Elektrárna Battersea měla zaujmout své místo vedle dalších velkých kulturních institucí Londýna: Britského muzea, muzeí South Kensington, Tate Britain a Tate Modern,“ postěžoval si Guardianu místní architekt Keith Garner.
Elektrárna Battersea v umění
Budova elektrárny, jež patří k největším cihlovým stavbám v Evropě, se objevila i v několika uměleckých dílech.
- Hudební znalci si jistě ihned vybaví přebal alba Animals skupiny Pink Floyd, kde se nad elektrárnou vznáší nafukovací balón ve tvaru prasete. Její použití navrhl Roger Waters, jenž v té době bydlel v sousední čtvrti Clapham Common a kolem elektrárny pravidelně jezdil. Továrna měla být původně vyfocena s balónem, který se nad ní vznáší, ovšem kvůli nepříznivému počasí se tento záměr nevydařil, a tak byl balón do obrázku doplněn dodatečně.
- Filmoví diváci si ji možná vybaví ze snímku Králova řeč s Colinem Firthem v hlavní roli anebo z filmového zpracování klasického shakespearovského dramatu Richard III. s Ianem McKellenem v titulní roli.