Článek
„Náš farmářský dům je pokusem znovu propojit lidi ve městech s procesem produkce potravin,” říkají rakouští architekti, kteří sami žijí a pracují v režimu off grid (bez podpory vzdálené infrastruktury - elektřina atd.) v rakouských Alpách.
S vědomím, že všichni nemohou žít stejným stylem jako oni, vytvářejí návrhy domů, které by umožnily přenést pěstování plodin do měst.
„Člověk má dvě základní potřeby pro přežití - jídlo a přístřeší a architekti mají možnost jejich vztah přehodnotit,” říkají architekti v souvislosti se svým návrhem.
Za nápadem se ukrývá velmi komplexní pohled na otázku potravy pro lidstvo v budoucích letech. Nejenom, že jídla bude s rostoucím počtem obyvatel potřeba více a více, ale zároveň většina se jej sní ve městech. Proto, aby bylo možné co nejvíce snížit objem transportu potravin, je potřeba vymyslet způsob, jak navrátit pěstování potravin přímo na území měst.
Řešením by mohly být i tyto mrakodrapy. „Budování zemědělských ploch ve vertikálním směru sníží nutnost likvidovat lesy, savany, mangrovy či jiné biotopy,” vysvětlují architekti.
Mrakodrap je korunou předchozích návrhů mnohem menších měřítek. Architekti si na nich vyzkoušeli geometrii staveb tvořených různě se protínajícími šikmými plochami sloužícími právě jako vertikálně orientované pěstitelské plochy.
Teprve po modelových variacích mohli přijít s řešením, kde různé postupy propojili a využili. Výsledkem je prefabrikovaná modulární budova, kterou lze velmi snadno vyrobit v továrně a na místě pohodlně sestavit.
Dům je navržen jako dřevostavba, jejímž hlavním stavebním materiálem jsou CLT panely (cross laminated timber - křížem lepené dřevo). Centrální část tvoří obytné jednotky.
Obvodové prostory představují produkční šikmé plochy, které dům stíní před sluncem, a naopak, které jsou vyhřívané teplem uvolňovaným z domu. Jejich charakter napůl uzavřených prostor (žádný samozřejmě není uzavřen zcela, aby tudy mohl proudit čerstvý vzduch a zalétat hmyz nutný k opylení rostlin) vytváří prostředí podobné skleníku. Autoři proto předpokládají, že by takto bylo možné pěstovat i venku jinak choulostivější plodiny.
K zalévání by sloužila přefiltrovaná šedá voda a také dešťová, obě obohacené potřebnými živinami. Zbytky jídel a další organické odpady by se sbíraly v domě a skladovaly například ve sklepě, kde by se kompostovaly, poté používaly zpět ke hnojení plodin.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.