Článek
Když se v polovině 80. let minulého století poprvé objevil termín biofilie, netušili mnozí lidé, co je tím přesně míněno. Přirozená náklonnost člověka k přírodě, snaha se jí co nejvíce přiblížit a v podstatě snaha o přežití vlastního druhu se zdály natolik banálními a zřejmými věcmi, že vypadalo jako zbytečné vytvářet pro něco takového nový termín.
A opravdu, se slovem biofilie se člověk v běžném životě dodnes příliš často nesetkává. Jeho obsah se ovšem čím dál častěji projevuje v praxi. Zvláště té architektonické.
Právě v duchu myšlenek biofilie byl navržena amsterdamská rezidence. O lásce k přírodě má hovořit nejenom výrazný dřevěný plášť, jenž z domu činí přirozený orientační bod v okolí a v jistém smyslu místní ikonu.
Architekti při vytváření návrhu stavby studovali pohyb slunce a směr jeho záření po celý rok, aby sestavili zastínění přesně v takových proporcích, aby propouštělo co nejvíce slunečního světla dovnitř, ale zároveň maximálně chránilo soukromí obyvatel.
Jak upozorňuje zakladatel studia Giacomo Garziano, velice důležitou roli při návrhu hrálo i to, jaký výhled se naskytne obyvatelům bytů. Plášť tak tvoří umně navržený rám, který z každého pohledu okny na město či vodu učiní příjemný zážitek.
Zajímavostí interiéru je pak tvarování jednotlivých stěn. Ty jsou na mnoha místech zaoblené, namísto toho, aby vytvářely ostré rohy. I to je znakem příklonu k přírodě, která pravé úhly využívá jen sporadicky.
„Prostory jsou velice provázané a organické a rozevírají se před vámi tak, jak procházíte domem,” vysvětluje Giacomo Garziano.
Dům byl kompletně prefabrikovaný. Jako hlavní materiály architekti použili dřevo červeného cedru, borovice a ocel. V tomto ohledu se nikterak netají svou inspirací v loďařském oboru, který má v místě pochopitelnou tradici.
Ostatně samotný název domu Freebooter (v holandském originále vrijbuiter) je odvozen od někdejších postav nizozemského námořnictví a spojuje v sobě slova volný a kořist. Někdejší vrijbuiteři nebyli ovšem, jak vysvětlují nizozemští architekti, klasickými piráty, ale spíše dobrodruhy, kteří se vydávali hledat nová dobrodružství a území.
Dispozice domu
Dům postavený na ploše 257 m² má čtyři podlaží. Ta si mezi sebou rozdělily dva byty, jež mají velice podobný půdorys.
Spodní podlaží bytu slouží jako denní zóna, je zde samostatná kuchyň a jídelna propojená s obývacím pokojem. V horním podlaží je pak ložnice a dvojice pokojů. Zde je také samostatná toaleta a koupelna.
Horní byt má stejně jako ten spodní samostatnou kuchyni v samém středu, i zde je jídelna spojená s obývacím pokojem.
Část boxu kuchyně ovšem v tomto bytě zabírá samostatná toaleta a prostor za schodištěm je použitelný jako druhý, menší obývací pokoj či pracovna.
Nejvyšší podlaží slouží jako klidová zóna druhého z bytů, zde je hlavní ložnice a jeden pokoj, obojí se dělí o koupelnu, v níž je druhá toaleta.
Zatímco spodní byt má k dispozici malou předzahrádku, horní byt má na úrovni ložnice terasu, která se rozkládá na střeše nad obývacím pokojem.
Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.