Dům jako pro padoucha z bondovky se v krajině maskuje neuvěřitelným způsobem

Dům se striktně hranatými tvary vsadili řečtí architekti téměř neviditelně do svahu kopce, který se zvedá nad skalnatou zátokou na břehu ostrova Serifos. Právě ona neviditelnost a vysoká modernost jsou důvodem, proč některá média připodobňují stavbu k sídlům padouchů z detektivních filmů o Jamesi Bondovi, tajném agentovi ve službách Jejího Veličenstva.

Velmi efektní řešení ve skutečnosti vzniklo jako jedna z mála možných alternativ, měl-li být dům nejen dobře stíněn, ale především chráněn před náročným přímořským podnebím a silnými větry, které v lokalitě panují.

Rezidence se čtyřmi ložnicemi a jedním samostatným apartmá zapadá do okolní krajiny i díky materiálům, které pro ni autoři návrhu zvolili – boční zdi jsou kamenné, díky čemuž opakují jednu ze základních barev svého okolí. Vlastní silně ustupující čelní fasáda domu je hravou kombinací pevné hmoty a dutin, které se střídají skoro jako čtverce na šachovnici.

Sami architekti prozrazují, že dům díky svému zanoření do svahu, a navíc zužujícím se stranám směrem vzhůru, které velmi účinně podporují dojem perspektivy, působí jako mnohem menší, než jaký ve skutečnosti je. Pro přesnost, jeho užitná plocha podlah činí jen obtížně uvěřitelných 340 čtverečních metrů.

Aby dům v interiéru působil co nejvíce odlehčeně a hlavně, aby jím v maximální možné míře mohlo volně procházet denní světlo, jsou téměř všechny přepážky kolmé k bočním kamenným zdem ze skla.

Zajímavostí, ale zároveň i velmi praktickým prvkem jsou tzv. zadní zahrady, které jsou umístěny nejhlouběji na každém ze dvou podlaží. Ty mají otevřený strop a působí tak nejenom jako světlík, ale zároveň jako zdroj chladného vzduchu, který pak může přirozeně volně proudit napříč celým domem.

Ten je velmi dobře izolovaný, kromě klasické izolace zajišťují tepelný komfort v interiéru také tepelně izolační skla a samozřejmě zelená střecha/šikmá fasáda.

Obě podlaží, z nichž horní je vyhrazeno třem ložnicím a v dolním je hlavní denní prostor spojující kuchyňskou, jídelní a obývací zónu doplněnou o čtvrtou ložnici v loftu, jsou v interiéru propojena schodišti. Exteriérové boční schodiště propojuje pak všechny části domu, včetně zmiňovaného samostatného apartmá.

Architekti v interiéru domu zachovali charakter jeskyně, kterou nejprve pro potřeby stavby museli do terénu vyhloubit. Posloužila jim k tomu dobře kombinace použitých materiálů, k nimž kromě kamenů a skla přidali ještě pohledový beton, kov a dřevo.

Zejména u dřevěných prvků často volili místo celistvé plochy jen mřížku, aby vnitřní prostory oživili hrou světla a stínů. Mřížový charakter mají i pergoly stínící interiér domu.

Logickým a velmi hezkým doplňkem domu je podsvícený bazén na nejspodnější terase. Obzvláště odtud má člověk pocit, jako by stačilo urazit už jen pár metrů po převážně kamenitém kopci a vstoupit do moře. Ve skutečnosti by to bylo velice nebezpečné, protože na konci této krátké cesty číhá strmý útes.

Architekti pro majitele domu vytvořili domov se zcela výjimečným charakterem, který silně umocňuje už tak výjimečnou polohu na pobřeží moře. Nabízí spoustu prostoru jak v interiéru, tak v exteriéru, přičemž obě části takřka neviditelně propojuje v jeden celek.