Během lockdownu a s omezeným rozpočtem zařídila majitelka celý byt

Aby toho nebylo málo, k napjatému rozpočtu se přidaly ještě zcela neplánované těžkosti v podobě celorepublikového lockdownu. Vybrat nové zařízení na dálku od počítače se tak zdálo být nadlidským úkolem.

„Byt jsem koupila v listopadu 2020. Celou dobu jsem bydlela ve sdíleném podnájmu kousek od tohoto bytu. A celou dobu jsem si v duchu vymýšlela a plánovala. Moje představy musely být dost zredukované, protože jsem nakonec nedostala tolik peněz. V prosinci 2020 jsem nechala byt kompletně vyklidit – byl úplně plný, proto byl taky levnější. Těsně před Vánocemi, 21. prosince, nastoupila rekonstrukční firma. Termín měli do 2. února 2021 na klíč. Byli opravdu skvělí. Naprosto mi vycházeli ve všem vstříc, protože byl lockdown a já nic sama nemohla vybírat ani nakupovat. Dovedete si představit, když jsem zadala do vyhledávače ‚světle šedé obklady', co mi vylezlo? Stovky stejně šedých obdélníků... Naštěstí jsem stihla ještě před Vánocemi oběhnout pár obchodů, a tak jsem si nakonec vybrala podle svých představ,” popisuje svou tehdejší situaci paní Zuzana.

Rekonstrukce nakonec stála 250 tisíc korun. Kuchyně vyšla na 45 tisíc (bez lednice a pračky). Velmi šikovně si paní Zuzana poradila se stolem, kde jako základ použila levný stůl z obchodního řetězce, jako desku na něj ale použila pracovní, která zbyla z kuchyně.

„Pořád jsem na internetu číhala, kde a kdy jsou jaké slevy, a tak třeba postel, rošt a matraci jsem koupila v akci za polovinu. Navíc byli v obchodě tak laskaví, že jsem ji mohla mít u nich 2 měsíce ve skladu, než bude byt hotový. Vůbec všude mi vycházeli vstříc a nemůžu si vůbec na nic stěžovat,” raduje se ještě dnes paní Zuzana.

Velké množství nábytku, které si koupila, obdržela od výrobců a prodejců v rozloženém stavu. Což ji ovšem nijak nezaskočilo. Sama si smontovala police, stěnu v předsíni, v koupelně skříňku, židle, již zmiňovaný pracovní stůl. S něčím vypomohli přátelé, například se složením knihovny.

Paní Zuzana měla štěstí nejenom na firmy, ale také na štědrost svých přátel, kteří jí zaplatili některé kusy vybavení bytu s tím, že si sama vybrala přesně to, co potřebuje. „Stůl mi dal syn, mikrovlnku kamarádka, příbory kamarád...,” vypočítává vděčně.

Některé kusy nábytku se jí pak podařilo zachránit z předchozího bydlení. Například křesla a stolek, které měla po svých rodičích. A to ne ledajaké. „Je to kultovní záležitost z 50. let. Stejné měl jen Miroslav Zikmund (legendární český cestovatel – pozn. red.), byli s mým tátou přátelé a on je u našich viděl. Tvůrcem byl architekt Miroslav Navrátil,” připomíná paní Zuzana.

Skutečným „majstrštykem”, jak to nazývá naše čtenářka, je ale šatna v ložnici, na kterou je náležitě pyšná.

V místnosti si nechala udělat přepážku a do vzniklého prostoru si sama namontovala regály. Tyče na ramínka s oblečením pak nejsou ve skutečnosti nic jiného než tyče na závěs v koupelně.

Paní Zuzana věděla hned od začátku, že zcela sama žít nechce. A tak si nechala ze všech peněz, které jí po rozvodu zbyly, 15 tisíc stranou.

Koupila si za ně britského kocourka Finna. Ten je nyní jejím milým společníkem a jak je patrno ze snímků, i velmi trpělivým modelem.