Schody v domě musí být bezpečné i kvalitní

První neznámou, kterou je třeba si při plánování schodiště vyplnit, je jeho umístění, neboť právě od toho se budou pravděpodobně odvíjet další úvahy. Mají být schody hned ve vstupní hale nebo se stanou součástí obytného prostoru, případně galerie, či je chcete mít raději někde stranou?

Schody musejí být hlavně pohodlné a bezpečné. Stupně o optimální výšce 16 cm, hloubka minimálně 28 cm, minimální šířka 90 cm.

Počet schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni smí být nejvýše 16, u pomocných schodišť, schodišť v rodinných domcích a schodišť uvnitř bytu je to 18.

V případě točitého schodiště zvažte co, případně koho budete v budoucnu mezi patry stěhovat. Normový předmět pro tzv. prostěhování má rozměr 1800 x 1800 x 600 mm.

Zábradlí má být vysoké 100 cm (normy tolerují minimální výšku zábradlí 90 cm), nejlépe se svislým členěním o tzv. světlosti maximálně 13 cm (rozestup jednotlivých sloupků) nebo s plnou výplní. Vodorovné členění není vhodné s ohledem na bezpečí malých dětí, zcela mimo normu jsou schodiště řešená bez zábradlí (trvá-li investor na takovém řešení, musí stvrdit svoje přání písemnou formou, aby vůbec mohlo dojít ke kolaudaci).

Zajistěte dobré osvětlení a větrání schodiště. Osvětlení má být, pokud možno, přímé. Umělé osvětlení má mít intenzitu alespoň 40 luxů. Přímé větrání umožní okna nebo větrací klapka v nejvyšším místě schodišťového prostoru.

Každý materiál má specifické vlastnosti. Dřevo patří k nejoblíbenějším. V takovém případě je nezbytné, aby dřevěné schodiště bylo ve vlhkostně a teplotně stabilizovaném prostředí, kdy se teplota prostředí pohybuje v rozmezí 19-21 °C a vlhkost 45-50 %.

Na dlouhodobé změny prostředí dřevo přirozeně reaguje. Při nízké vlhkosti (například v topné sezoně) materiál sesychá (objevují se trhliny a spáry mezi lamelami dřeva, štěrbiny ve spojích). Při vysoké vlhkosti zase může dojít k bobtnání či zvlnění plochy. I přesto, že po dlouhodobém vlivu nevhodného prostředí budou opět nastoleny optimální podmínky, deformace materiálu již zůstane. V topné sezoně se doporučuje přiměřeně přivlhčovat vzduch v bytě.

Hojně používaná je také ocel, obvyklá je kombinace dřeva a oceli se sklem. Právě skleněná výplň, kterou zpravidla tvoří lepené bezpečnostní sklo, případně kalené sklo v různých povrchových úpravách (čiré, mléčné, s potiskem, kouřové, barevné) dnes získává stále více na popularitě a nahrazuje klasická dřevěná zábradlí.

Funkčnost - schodiště přesně musí odpovídat použití, kterému je určeno. Točité schodiště o šířce nášlapu 60 cm rozhodně nepatří do hlavních prostor interiéru.

Pohodlnost - o ní rozhodují dva faktory: šířka schodiště a výška nášlapu. Pomůcka pro určení pohodlnosti schodiště: měli by se na něm dva lidé bez problémů vzájemně vyhnout. Běžnou standardní šířkou je 90 cm, možné míry se pohybují od 60 do 120 cm.

Tuhost - odráží správnost volby použitých materiálů. Některá schodiště musejí být například pevně ukotvená na zdi a nemohou být volně umístěna v prostoru. Předchází se tak deformaci schodů v prostoru, tzv. vlnění.

Odolnost proti opotřebení - při výrobě schodnic (nášlapné plochy schodů) volte jednoznačně tvrdý a odolný materiál, například tvrdé dřevo - buk, dub, javor, jasan.

Povrchová úprava schodnic - nejčastější úpravou je lakování, zvyšující odolnost vůči mechanickému poškození.

Hlučnost schodů (rezonance) - ohlídejte si ji při kotvení schodiště u stěny. Je důležité, aby se zvuk schodů nerozléhal a nenesl do sousední místnosti. To je častý problém hlavně řadových domů.

Praktičnost - efektní designová schodiště například se skleněnými nášlapy se mohou stát noční můrou ve chvíli, kdy je budete chtít udržet v perfektní čistotě. Pozor i na přemíru zdobných prvků, komplikujících úklid.