Při řešení interiéru panelového bytu našel využití parametrický design

Parametrický design či architektura je definovaná vztahy mezi různými vstupními parametry, které skrze architektem definované algoritmy vytvářejí finální návrh.

Architekt v tomto případě nevykresluje manuálně výsledný objekt, ale generuje jej skrze jím vytvořený algoritmus. Výhodou parametrického navrhování je množství variant, které architekt může vytvářet, a to bez manuálního překreslování, což výrazně šetří čas, zejména v případě nutných změn v návrhu či hledání optimálního tvaru.

Parametrického designu se využívá zejména při tvorbě komplexnějších tvarů, které by jinak nebylo možné navrhnout manuálně bez pomoci počítače. Výhodou je zároveň možný komplexní výstup, který umožňuje přímou výrobu např. pomocí CAM (Computer Aided Manufacturing - Počítačová podpora obrábění).

Druhou realizací, při které studio Archistroj použilo parametrického designu, je návrh interiéru panelového bytu o výměře 52 m2 na pražské Bořislavce. Návrh byl uzpůsoben uživatelům, jimiž jsou dva mladí sourozenci otevřeni nestandardním řešením, avšak s limitujícím rozpočtem.

Podobně jako v prvním případě bytu v Letňanech (viz odkaz pod odstavcem) byla zvolena kombinace minimalistických barevných a materiálových řešení nutného vybavení, jako je kuchyně, skříně a podobně v kombinaci s výraznými dřevěnými prvky, ze kterých je sestavena parametrická knihovna a pracovní stoly.

Kvůli nevyhovujícímu stavu musel byt projít kompletní rekonstrukcí. Kromě rekonstrukce bytového jádra a nových podlah byla současně provedena i nová kuchyně, koupelna se záchodem, předsíň a oba pokoje.

V bytě byly záměrně ponechány některé typické prvky panelákových bytů, jako staré zárubně dveří či radiátory.

Původní potrubí ventilace v předsíni a topení v koupelně dokonce architekti natřeli barvami podle jejich značení v plánech inženýrských sítí, čímž se jejich dobový odkaz ještě umocnil. Nejzajímavější částí je ovšem obývací pokoj, který slouží zároveň jako ložnice.

Záliba investorů v četbě, umocněna množstvím knih zbylých po původní majitelce, vyústila v rozhodnutí o parametrickém způsobu návrhu knihovny, která se tak měla stát ústředním prvkem interiéru.

Návrhový algoritmus vychází z rozměrových parametrů místnosti a ergonomie bytu.

Cílem bylo navrhnout knihovnu, která bude účelná a bude do ní možné zakomponovat vybrané interiérové prvky jako TV, audio soustavu nebo šatní skříň. Zároveň celá zavěšená konstrukce prostorově vychází z roviny stěny a eliminuje tak potencionální možnost poranění o hrany konstrukce.

V podobném duchu je vytvořen i pracovní stůl sestavený z jednotlivých vrstev, které slouží jako police. Veškerý nábytek se snaží o minimální zábor podlahové plochy, čímž se stává byt vzdušnějším a pocitově větším.

Podobně jako při návrhu interiéru bytu v Letňanech uživatelé vybírali z množství vygenerovaných návrhů, do kterých mohli vstupovat a definovat parametry, ovlivňující například počet či umístění polic, zakřivení jednotlivých segmentů a podobně.

Po odsouhlasení návrhu byly jednotlivé díly přesně vyřezány na CNC fréze a dopraveny uživatelům, kteří si stůl i knihovnu sami sestavili dle počítačem vygenerovaných plánů, což ušetřilo množství nákladů spojených s výrobou nábytku na míru.

„Po dobu své existence se naše práce neustále vyvíjí a přechází od klasických projektů směrem k digitální architektuře a urbanismu. Snažíme se vnášet do našich projektů současné technologie a procesy navrhování, pro které využíváme parametrických a evolučních algoritmů. Nedílnou součástí naší práce je i výzkumná činnost v oblastech, jako je evoluční urbanismus, adaptivní plánování či autonomní robotická architektura,” konstatuje trojice architektů - Pavel Paseka, Jan Petrš a Martin Žatečka.