Článek
K „bilančnímu“ povídání jsme se na začátku roku sešli v rouškách a v kanceláři ateliéru ov-a v Praze na Letné (Opočenský, Valouch). Ovšem i ten brzo chystají vyměnit za nové, právě dokončované prostory. Na nečinnost si pan architekt, a ani jeho mladí kolegové, stěžovat nemůže.
„Věk je relativní. Ale pravda je, že mnozí opodstatněně říkají, jak byl rok 2020 šílený a těžce zasáhl mnoho rodin. Naděje ale i přesto vždy existuje, třeba pro mě osobně byl i úspěšný a šťastný,“ konstatuje otec tříměsíčního mimina.
Štěpán Valouch před studiem architektury uvažoval i o tom, že by chtěl být vystudovaným malířem, ale svého konečného rozhodnutí nelituje. Nehledě na to, že kreslí často. Čím si zdobí doma interiér?
„Ideálně ničím. Stěny preferujeme bílé. Ale když nás obraz osloví, dotkne se nás a má vnitřní sílu, tak si ho na stěnu také dáme. Proto máme jeden obraz od mé ženy a druhý od profesionální výtvarnice.“
Otevřený prostor vyhovuje všem členům rodiny a ještě opticky interiér zvětšuje.
V týmu a tváří v tvář
Česká cena za architekturu 2020 (i další nejvyšší ocenění v jiných soutěžích) byla pro ateliér výraznou tečkou za loňským rokem.
„Pro naši práci je takovéto ocenění – od profesní organizace – opravdu prestižní, zásadní a vážíme si toho. Navíc spolupráce s investorem byla skutečně výjimečná. Ve firmě vyrábějící svítidla jsou zvyklí pracovat s architekty a návrháři z celého světa. Vyvíjejí a vyrábějí produkty, které na trhu, pokud možno, nejsou. Vymýšlejí věci, které se hýbají, udělali draka dlouhého třicet metrů... Jsou zvyklí realizovat složité věci a nezalekli se ani našeho návrhu. Naopak je zaujal a společně se nám ho povedlo realizovat,“ pochvaluje si Štěpán Valouch, který s kolegou Jiřím Opočenským založili vlastní ateliér před třinácti lety.
Skleněný dům je novou dominantou náměstí v Novém Boru
„Naše kancelář se nyní průběžně rozchází a zase schází, a přesto jsme tu covid ještě neměli. Pracujeme samozřejmě i z domova. Po vánočních svátcích jsme se opět semkli, snažíme se hlídat, jak to jde, a příliš lidí do kanceláře nyní nezveme – vy jste výjimka.“
Zasedačka je „obložena“ trojrozměrnými, klasickými modely projektů a jedna stěna je polepena ručními nákresy.
„Hodně pracujeme samozřejmě na počítačích, ale z počátku práce skicujeme a kreslíme, než nápad získá tvar a formu. Kreslíme i na týmových poradách, kdy všichni sedíme nad návrhem a nápady víří vzduchem... A to v internetovém prostředí až tak nejde. Vzájemná reakce tváří tvář je pro nás přece jenom nezastupitelná. Ale už se nám i v covidovém prostředí podařilo obeslat nějaké soutěže. Je to složitější, ovšem spousta jiných profesí je na tom dnes mnohem hůře,“ dodává pan architekt.
Lákavé hory – domy
Ateliér úspěšně realizoval mj. i bytové domy v Krkonoších.
„Máme na stole další projekt a vidíme v tom budoucnost, i když nevíme, jak do pronajímání bytů zasáhne nová legislativa. V každém případě lidi na hory jezdí rádi a je to pro mnohé další možnost výhodně investovat. Vedle vlastních bytů či chalup i do apartmánu na horách. Dosud se na horách běžně pronajímalo bydlení, ale většinou jen sezonně. Takže po zbytek roku prostory zůstávaly opuštěné. Nebyl tam parter, restaurace a nežilo to tam. Naši klienti nabízejí jiný koncept s celoroční obsazeností, obchodem, restaurací v přízemí domů. Otázkou zůstává kapacita hor. I já jsem lyžař a z našeho domu na západním okraji Prahy a nad Berounkou také rádi vyjedeme na lyžařské svahy.“
Českou cenu za architekturu získala skleněná stavba z Nového Boru
Ve stráni nad řekou
Rodák z pražského paneláku bydlí s rodinou v domě postaveném podle vlastního projektu už pátým rokem.
„Ještě není vše hotovo, ale jsme tam všichni moc rádi. Projekt si při realizaci prošel různými úskalími, ale už topíme v krbu a je nám tam dobře. Nedávno jsme u stěny domu dodělali pergolu, do které se nevstupuje suchou nohou, ale nám nevadí, když trochu zmokneme.
Čtenáři jistě sami znají, že když se dokončí stavba, tak už nezbývá energie na detaily. My postupujeme v klidu a ve skocích. Loni jsme dokončili pergolu a rádi sedíme na slunci. Život bude ještě dlouhý, takže je potřeba mít ze všeho radost a přikládat další vrstvy postupně,“ usmívá se náš průvodce po projektech.
Neofunkcionalistická vilka z pohledových cihel (omítka není na pořadu dne) má rovnou i šikmou, ale hlavně zelenou střechu. Šedesát osm schodů podél celé zahrady, ale i včelí úly a vzrostlé duby – to jsou nepřehlédnutelné prvky zahrady ve stráni.
„Než jsme se rozhodli pro náš dům, tak jsem si postupně nakreslil pět návrhů. První se u úřadů nepovedlo vůbec prosadit, ale pak jsme se k cíli propracovali. I když je pozemek ve svahu a poměrně úzký.
Světová architektka Kazuyo Sejima si nechala pro sebe navrhnout dům od svého kolegy. Něco na tom je, že ,doktor nemá operovat členy své rodiny...‘. Já jsem to podstoupil, se ženou jsme společnou řeč našli a s domem se úspěšně sžíváme. Ani nemám potřebu vymýšlet, co by tam bylo lepší předělat nebo přidat, když už dům stojí, je potřeba jít dál. Přidáváme děti a zatím to jde.“
