Článek
„Já jsem bydlela do svých třiceti let na kraji Prahy v domě se zahradou a lesem za plotem. Na přírodu jsem zvyklá a vždy jsem k ní tíhla, zejména ke koním. Splnil se mi sen. I když je pravda, že je to tady drsnější kraj. Ale je tu i školka pro pětiletou dceru a do Strakonic, kde je všechno, to máme pár kilometrů. Do Prahy jezdím ráda pomalu každý týden a ráda se sem také vracím. Když se člověk rozhodne jet za kulturou, tak jede a o to více si jí váží. Baví mě střídat prostředí,“ pochvaluje si paní Kateřina po patnácti letech bydlení.
„Dcera je místní rodačka.“
Spolupráce s památkáři někdy může být komplikací, ale na druhé straně umožňuje využití dotačních programů – třeba na zaplacení opravy fasády bývalé fary.
Rockeři na faře
„Když se někdo pozastaví nad tím, co děláme na takovém místě, tak odpovídám, že to, co všichni,“ konstatuje Kateřina s tím, že na dvoře pořádali s úspěchem i hudební festivaly.
Původním vzděláním je zootechnička. Vysokou nedokončila i proto, že pocítila potřebu doplnit si duchovní vzdělání a vystudovala Husitskou teologickou fakultu. Je tedy vpravdě na dobré adrese!
„Nazývám se agroteologem,“ dodává s úsměvem paní bakalářka. „Ani jedno vzdělání moc neuplatním, ale je to jedno – dělala jsem si ho pro sebe.“
Rodina obývá patro s velkými místnostmi a v přízemí je jedna místnost zkušebnou se stále připravenou bicí soupravou a aparátem na zpěv. A dílny na dokončovací operace při výrobě bubenických paliček!
Manžel Ivan, bývalý bubeník původní sestavy skupiny Abraxas, měl totiž firmu Pellwood na jejich výrobu (nedávno ji převzal syn Vojtěch). Hlavní stroje jsou ve zrenovované stodole, která je také skvostnou stavbou. Je to tu jedno rodinné království ve státě! A ty dřevěné a prošlapané schody na faře – ty kdyby mohly vyprávět tajemství!
Obývací pokoj v patře je největší místnost, v níž se vyjímají originální kousky nábytku. Včetně vyřezávané skříně po pradědovi.
„Když tady zemřel pan farář Mikeš, bylinkář, zůstala fara volná a manžel tu byl v pronájmu ještě s bývalou ženou. (Mimochodem – na lavici v kuchyni prý kdysi seděl Leonid Brežněv, který cestou do nedalekého výstavního JZD navštívil pana faráře, aby s ním zkonzultoval své neduhy.) A později ji od církve koupil. Jeho dospělý syn si na stejném pozemku (také pod dohledem památkářů) postavil nový dům.“
Dámská kapela s basistou
Království se jmenuje i první skladba nového alba Gaia Mesiah Excellent Mistake. Věnována je mistru Janu Husovi, který neodvolal. Kapela vydává desku po dvanácti letech a je to opět příval energie, pro nezasvěcené až překvapivý od kapely, kde jsou tři ženy a jen jeden muž – pravda, ten muziku ještě více tvrdí baskytarou.
„Je docela dobrý hromosvod ženské energie,“ dodává kytaristka (přezdívaná Santa Morella) na adresu kamaráda – kolegy Joshe Stewarta. A když je naším tématem i bydlení, dodejme, že se kvůli znovuzrozené skupině vzdal rodné Austrálie a je teď jediným Pražákem v kapele!
„Bubenice Míša M a zpěvačka Marka Rybin jsou také přespolní – když se sejdeme v Praze, snažíme se tam toho stihnout co nejvíce.“
Velký dvůr poskytuje všem zázemí i soukromí.
Domovské kapele se Kateřina před dvěma lety, při jejím znovuzrození, rozhodla věnovat takříkajíc na plný úvazek. A dala si padáka z (pro změnu) hlavně pánské jízdy se Žlutým psem Ondřeje Hejmy.
Na chodbách je o poznání chladněji než v obytných místnostech.
Truhlářovo dědictví
„Manželův pradědeček byl truhlář, řezbář a zůstala tu po něm nádherně vyřezávaná skříň – s mysliveckými motivy, která má čestné místo v obývacím pokoji. Nábytek tu hodně dělal i Ivan. Téměř vše je tu atyp, ale nijak to se zařizováním nepřeháníme. Pravda, pořídili jsme myčku nádobí, abych si jako kytaristka šetřila ruce. Nedělají mi na prsty dobře změny teplot.
Památeční je i kredenc. Celou skříň jsme odvezli louhovat. Ale nijak to tu věcmi nezahlcujeme ani nemodernizujeme. V obýváku je nová dřevěná podlaha. Vnější fasádu nám pomohly zaplatit fondy, protože je to skutečně chráněné stavení,“ vyjmenovává naše průvodkyně.
Místnost zařízenou jako kuchyň a jídelnu také zdobí zrenovovaná skříň.
„Kolik je tu metrů čtverečních ani nevím, ale v patře máme šest místností – různě velkých. Když v noci vyhasne kotel, tak je tu ráno osmnáct stupňů. Topíme ale i odpadem z výroby paliček a toho je tolik, že chlapi pořídili i stroj na výrobu briket,“ dodává.
Ložnice ladí do modra.
Zdejšímu kraji se říká Podlesí a pět set padesát metrů nad mořem není až tak moc, přesto sem z lesů přichází léto později, ale o to více je vítáno.
„Je to tady nádhera a má to tu svého ducha. Občas se ale v domě dějí takové věci, jako že nám chytly saze v komíně a následně prohořel starý trám na půdě a propadl se strop v šatně. Také jsme zjistili, že i stoupačky vedou komínem. A bývá tu dost myší,“ konstatuje s úsměvem Kateřina.
„Ještě tu máme slepice, psa a koně. A v sousedství doktora, dvě kadeřnice, dokonce kosmetiku, školku, školu i vietnamský obchod paní Lu, kde mají všechno.“
Může se vám hodit na Zboží.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.