Článek
Ve Švédsku totiž průběžně dvacet let působil jako skladatel v divadle Sormland. Podkrovní třípokojový byt s terasou na pražském Žižkově (kousek od náměstí Jiřího z Poděbrad) dává zapomenout na rytmus velkoměsta a člověk si tu může připadat spíš jako na chalupě.
„Když staviteli v roce 1925 došly peníze, v místech, kde dnes máme terasu, byla jen střecha pokrytá přitlučeným plechem. Moje sestřenice – restaurátorka – měla na místě našeho bytu původně malý ateliér. Ale pro ni s nevyhovujícím světlem. Takže jsem ho užíval já až do doby po roce 2000, kdy byla možnost ho odkoupit. Vzali jsme si hypotéku a z původních dvou místností jsme si (i s přikoupením části chodby) udělali v rámci možností pohodlné bydlení,” vzpomíná Daniel Fikejz.
Zásluhu na šikovně vymyšleném a dotaženém interiéru přičítá architektovi Pavlu Votrubovi, kamarádovi a spolužáku z gymnázia, se kterým sedával v jedné lavici. Nechybí tu ani vysněný krb. „Vymyslel, že přívod vzduchu jde zpod terasy...”
Dlouhodobé téma
„Inspirace pobyty na severu mě vedla k tomu, aby to tu nevypadalo studeně jako v hotelu, ale spíše jako na venkovské chalupě. Včetně toho, že se tady většina věcí odehrává v jedné místnosti. Ale tu je možné rozdělit kamarádem vymyšlenou zasouvací prosklenou stěnou i s dveřmi. Takže můžu mít klid na tvorbu i doma.”
Markéta Muzikářová ráda zahradničí
Pro výrobu nahrávek ale hostitel užívá v Praze ještě i ateliér – studio. („Je mnohem menší než tenhle byt. A mám tam spoustu kláves a kytar, tak je to tam trochu těsné.)
V bytě pod střechou dokonce nechybí ani krb.
Na složeném stole, který je jinak velkým jídelním, prozrazují knihy s poznámkami současné hostitelovo hlavní téma.
Daniel Fikejz finišuje s kolegy na přípravě premiéry svého původního scénicko-koncertního programu Koncert pro Mr. Shakespeara, který bude mít premiéru v rámci Letních shakespearovských slavností v Praze 29. 7. ve dvoraně HAMU na Malostranském náměstí.
Dům Markéty Harasimové ozvláštňuje kočičí voliéra
„Dramatikovy texty v překladu Martina Hilského mě inspirují k psaní hudby skoro celou moji hudební dráhu. Jsem rád, že se můžeme se skvělými lidmi prezentovat v rámci divadelních představení. Máme tam s režisérem Filipem Nuckollsem hodně tvůrčí svobody,“ pochvaluje si autor hudby i scénáře, který je výběrem toho nejlepšího z autorovy dosavadní shakespearovské tvorby.
Hlavní zpěvačkou bude herečka Jitka Čvančarová a třeba s Richardem Tesaříkem se autor setkává na společném projektu po čtyřiačtyřiceti letech...
Technika a fantazie
Syn atleta a textařky (která také bývala atletkou) má na svém kontě hudbu k více než dvěma stům divadelních her.
Osmadvacátá komnata Matěje Stropnického a Daniela Krejčíka
„Dnes to i v hudbě – hlavně v pop-music – vypadá, že stroje vlastně ovládají lidi, ale já si pořád myslím, že by to mělo být naopak,“ dodává skladatel, absolvent studia na ČVUT Fakultě elektrotechnické, obor audio-frekvenční technika.
Bytový prostor rozšiřuje překvapivá terasa. „Byl z ní nádherný výhled. Škoda těch zrůdností na sousedních domech, kde záhadně povolili vysoké dostavby s podivnými okny...“
„Sleduju samozřejmě poslední trendy v nástrojové technice i v hudebních softwarech, ale jsou to moje pomůcky, ne moji otrokáři. I když svoji volnou tvorbu nevydávám moc často – tak cédéčko jednou za deset let –, mám hlavně v divadlech tolik práce, že bych se bez vlastního nahrávacího studia neobešel. Jedno studiíčko mám i na chalupě, kde to miluju. Je to kousek od Suchého vrchu v Orlických horách. Není to úplná samota, ale je tam absolutní klid.
Heidi Janků má svůj kus ráje
Když je hezké počasí, je příjemně i tady na Žižkově – na terase. Blízko mám i pár milých zahradních hospůdek. Třeba Parukářku, které držím palce, aby si zachovala svoji atmosféru a nevyšly projekty na její tzv. modernizaci. A úplně stejný názor mám i na plánované vydláždění náměstí Jiřího z Poděbrad...“
Terasa s výhledem
Pergola na terase je postavena i z původních trámů z roku 1925, které víc než 80 let zastropovaly s plechem nedostavěný kus patra. Interiér bytu se podařilo doladit v roce 2008.
Byt Filipa Rajmonta zdobí černá kuchyň i historická komoda po dědečkovi
„Moje žena si už zasloužila bydlet v prostorném bytě. Když jsme bydleli se dvěma dětmi tam, kde mám teď studio, a přijel na návštěvu můj kamarád, švédský režisér, říkal jsem mu s omluvou: „Máme to tady malé.“ A on opáčil: „Ne, ne – to je dobrý. Je to jak u mě na lodi.“
„Baví mě, že teď na Žižkově jako člen výboru SVJ můžu přispívat i k vylepšování celého našeho domu,“ konstatuje s úsměvem náš hostitel a potvrzuje tak svůj kladný vztah k místu svého bydliště a domovu.
