Článek
S výhledem do údolí se tu hezky čtou scénáře i připravuje na semináře se studenty na pražské FAMU.
„Vzhledem k mé práci s početnými filmovými štáby tady bývám rád i sám. Ale vždy se těším, až za mnou přijede manželka s dětmi,“ usmívá se třiačtyřicetiletý kameraman. Protože mají tři holky a jednoho kluka, muselo se v projektu počítat s dětskými pokoji - v podkroví.
„Měli jsme roubenou chalupu nedaleko odsud v Rynolticích, ale bylo to pro nás už malé. Nemluvě o tom, že i vlhké a těžko opravitelné.“
Vzhledem k profesi, prostorové představivosti, citu pro světlo, barvy i proporce si dům nakreslil a promyslel sám. Profesionál pak nákresy převedl do projektové dokumentace a všechny investorovy nápady přijal.
Radostná samota
Moderní, a přitom klasická stavba s respektem k okolní přírodě stojí na půdorysu starého statku. Celá je obložená nenabarveným modřínem a stavba působí tak příjemně, že nadšeni byli i ochranáři.
Dřevo je v různých formách „vpuštěno“ i do interiéru a ten je zase v přízemí propojen velkými okny a přímým vstupem na (dřevěnou) terasu s neoploceným pozemkem. Malebně a výtvarně zde působí i strom s houpačkou.
Probouzející se příroda je k mání i při posezení na terase.
„Přírodu i kulturní dědictví místa respektujeme, ale zároveň i tady chceme žít jako v jednadvacátém století. Navíc jsme na kraji vesnice, která má kanalizaci i vodovod, na které jsme připojeni. Když k tomu přidáme podlahové topení na elektřinu, tak nám tu opravdu nic nechybí a krb může být třeba jen ozdobou. Chceme tady na stáří žít a nebýt toho, že děti v Praze chodí do školy, tak už tu jsme natrvalo,“ konstatuje pár stovek metrů od severní hranice rodák z Českých Budějovic.
Novostavba obložená modřínovým dřevem perfektně koresponduje s okolím.
„Prahu mám rád, ale tady se cítím opravdu šťastný a stačí mi sedět na kameni a koukat do krajiny. Samotu mám rád celoročně. Teď jsme tady byli třetí Vánoce a je to tu krásný.“
Velkorysé schodiště je pohodlné a bezpečné i proto, že je podsvícené ledkovými pásky.
Půvabná panoramata
Do každého detailu precizně promyšlený i realizovaný dům stavěli (z bílých tvárnic) dva šikovní a všestranní chlapi z Litoměřic jeden rok! Udělali základy, obklady i podlahy.
Kouzlo trámů podtrhují sádrokartonové obklady stropu s bodovkami. Zásuvky pro stolní lampu jsou na dosah u posezení před krbem. Stěrku na komínu vytvořili z rozetřeného lepidla na dlaždičky!
„Nakoupil jsem si asi dvacet knížek a po jejich nastudování a různých dalších inspiracích jsme si vše s manželkou promysleli a ukazuje se, že bych ani dnes nic neměnil. Snad jen prosklená stěna mohla být ještě vyšší - blíže ke stropu, abychom viděli na vzdálená panoramata i od protější stěny…
Nikomu to nevadí, vlastně ani mně - asi je to jen profesní deformace,“ spokojeně dodává náš hostitel, který si u terasy neváhal sám vybudovat malé jezírko a také naaranžovat dřevěné koryto posazené nad kamenný žlab - po zapnutí skrytého čerpadla se voda v uzavřeném okruhu vesele přelévá. Třešinka na dortu!
Kuchyň je také příjemné místo zabírající jeden roh obývací místnosti v přízemí.
„Když nás na tohle místo poprvé kamarád přivedl, už večer jsem byl rozhodnutý, že tu chci být. Naštěstí vše vyšlo a krásný pozemek jsme koupili.“
Vedlejší místnost je i televizní koutek se zasunovacími dveřmi.
Obývák bez televize
„Chtěl jsem tady původně zakázat televizi, ale to se mi úplně nepovedlo. Nicméně jsem už do projektu nakreslil vedlejší, zasunovacími dveřmi oddělitelný pokoj, kde je místo pro hosty - rodiče a je tam i televize. Takže kdo se chce dívat, v klidu může. A já vedle koukám do krbu. V obýváku nemáme záměrně ani klasickou pohovku. Tomu stereotypu jsem se tu chtěl vyhnout. Nelíbí se mi, stejně jako domy, u kterých je dominantní garáž.“
Dřevo je tu dominantní i v moderních a útulných koupelnách - v podkroví i v přízemí.
A protože má se ženou stejný vkus a navíc i volnou ruku s tím, že on má přece jenom větší technickou představivost, vylaďování interiéru bylo další zábavou.
„Už od výkresů jsem věděl, kde budou lampy. Včetně toho, že na jeden vypínač se rozsvítí více osvětlovacích těles, takže vznikne světelná cesta. Bavilo mě to, a když vše skončilo, tak jsem byl vlastně smutný. Ale samozřejmě je tady už tři roky pořád co dělat.“
A protože Tomášovi Syslovi, jak říká, fyzická práce poskytuje uklidnění („Profese vizuální tvorby s rozjitřenou fantazií mi přináší plno psychických problémů.“), tak si tu vybudoval i vzpomínané jezírko.
„Baví mě tu něco dělat i sekat trávu na traktůrku. Ale také vím, že je třeba určité práce nechat odborníkům.“
Podkrovní dětské pokoje odpovídají svým vybavením věku potomků.
Návštěva to byla inspirativní a hostitel milý. I když má rád samotu. A vše má svůj konec. I nový začátek - od května Tomáš Sysel natáčí další film s producentem a režisérem Ondřejem Trojanem.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.