Josef Buchta doma za pecí nesedí

O starostech s provozováním rockového klubu, kdy nešlo tančit, snad ani tentokrát nepišme. Jako téma by vystačilo i udržení při životě orchestru B-Side Band. Jeho kapela, to nejsou jen z poslední doby známé koncerty s Vojtou Dykem, ale i zahraniční turné a festivaly.

Při takovém zápřahu Josef Buchta náležitě doceňuje klid domova, který po dohodě s architektem Martinem Kubešem – a samozřejmě manželkou – zařizovali nejen moderně, ale i s ohledem na co největší praktičnost.

„Hlavně neutírat prach na zbytečných věcech,“ usmívá se náš hostitel.

Zadání architektovi při dlouhých debatách bylo jasné: nic bohémského. „Moderní design zvítězil hlavně proto, že jsem přišel na to, jak je praktický. Vše je za dvířky, která nemají ani žádné úchytky. V kuchyni, obýváku i v ložnici.“

Na rekonstrukci bytu si dali Buchtovi záležet i při výběru materiálu – podlaha v obývacím pokoji je dubová a dodali i zvukové izolace kvůli hraní na trumpetu. Také je se sousedy naplánována vnější rekonstrukce celého domu a balkony s výhledem do zeleného vnitrobloku mají být zvětšené na dvojnásobek.

„Moc se nám tu líbí, ale začíná nám být byt přece jenom malý.“

A když už je třeba „uniknout“ do ještě většího klidu, rodinka se dvěma holčičkami ráda ujíždí na chalupu, na beskydskou samotu.

„Tam jezdíme rádi, jak jen to jde, a tak dlouho, že mi sousedé věnovali i krojovou košili. Mají tam folklórní soubor Zákupčan, a když jsou máje, tak s nimi chodím s trumpetou v průvodu od stavení ke stavení. Ta chalupa je navíc po Ludvíkovi Daňkovi. Moc se těšil, jak si tam užije důchod... Nechal jsem mu tam ze špalku vytesat sochu v životní velikosti s diskem.

I tam bylo před lety třeba udělat spoustu práce, ale dnes tam máme veškeré zázemí i pohodlí. A hlavně lesy, kam se podíváme. V brněnském rockovém klubu nejsou žádná okna...“

Josef Buchta vyrůstal u rodičů v domě se zahradou, tak i když ví, kolik je to práce navíc, táhne to i jeho rodinu do nového bydlení.

„Stěhovat do domku by se mi líbilo. Nejvíc by mi vyhovovalo nechat si i tento byt, vlastně se mi odsud až tak nechce. Prožili jsme tady osm let a bylo tu předěláno úplně vše a dovedu si představit, že bych se sem třeba na důchod vrátil,“ usmívá se čtyřiačtyřicetiletý hostitel.

„Máme u domu společnou zahradu se sousedy, kde je klid a děti si mají kde hrát. Pěstujeme tam i svoje rajčata – jako na vesnici. Na Černém poli je hezké bydlení.“

Po konzervatoři Josef Buchta ještě studoval a koncertoval s velkými tělesy v Amsterdamu. Po začátcích v Orchestru Gustava Broma věděl, že by chtěl jít vlastní a modernější cestou. Podařilo se. Stejně jako nedávná nahrávka Jazzová mše Jaromíra Hniličky. Má úspěch i v zahraničí a album vydalo prestižní americké vydavatelství Big Round Records.

„Před dvanácti lety jsme dokázali po dlouhých přípravách připravit koncertní provedení skladby ze sedmdesátých let. Nyní se povedlo i náročné nahrávání.“

Kapelník Josef Buchta zrekonstruoval byt, chalupu, dohlíží i na úpravy domu a s úsměvem vzpomíná, jak si před lety doplnil i manažerské vzdělání:

„Nakoupil jsem si asi třicet obchodních knížek, odjel na pět neděl do Chorvatska a tam je nastudoval. Po návratu jsem rozjel hudební festival i vlastní band. Šílený rok! Ne že bych se chvástal, ale udělalo mi radost, že jsem potom dostal Cenu manažer roku 2018 – jako první v naší republice za showbyznys, v kategorii nezisková sféra – kultura. Bernsteinova mše vyprodala největší haly a v Berlíně nevěřili, že se u nás vyprodá takováto vysoce artová věc. Vycházely o tom články v New Yorku...“

Josef Buchta neseděl za pecí ani poslední měsíce a o to raději je, že se rozjíždí kolotoč s koncerty, do klubu se vracejí hosté, na chalupě v Beskydech je vždy dobře, a nejen kapelníkovi B-Side Bandu se vše obrací na dobrou stranu. Má to hezky rozehrané!