Atypický byt v novostavbě prošel proměnou ještě před kolaudací

Nejzajímavějším prostorem bytu je rozlehlý obývací pokoj volně propojený s jídelnou a kuchyní na unikátně tvarovaném půdorysu.

Bohatě prosvětlená obvodová stěna prohnutá do oblouku vytváří na konci místnosti dramaticky sevřený roh v ostrém úhlu.

„Tyto charakteristiky si vynutily pečlivě promyšlenou dispozici, která prostoru dala jasný řád. Kuchyňská linka se proto ve svém půdorysu vepsala do stropu sníženým podhledem, jídelna zaujala své místo naproti ní se stolem umístěným u okna a elegantně zavěšeného příborníku," doplňuje další informace architektka Veronika Haroldová, která po praxi v několika projekčních kancelářích založila v roce 2003 vlastní architektonický ateliér se specializací na návrhy interiérů.

Během své dvacetileté praxe shromáždila ve svém portfoliu více než 260 realizací různého rozsahu ze soukromého i veřejného sektoru.

Kuchyně si své místo u vstupu vymezila lokálně sníženým podhledem a linkou ve tvaru písmene U s vysokými korpusy vestavěnými do výklenku. Současně si zachovává dokonalý přehled o dění v jídelně i relaxační zóně. Od té je oddělená knihovnou, která prozrazuje ušlechtilého koníčka majitele.

„Prioritou bylo přirozené materiálové a barevné začlenění kuchyňské linky do obytného interiéru koncipovaného v teplých neutrálních odstínech harmonicky sladěných tón v tónu,” dodává architektka.

Dvířka spodních skříněk z lamina v dekoru ořechu odlehčují prosklené horní skříňky.

Kuchyni oživuje lakované sklo Lacobel použité na trojici dvířek horních skříněk. Jeho pečlivě vybraný teplý odstín dokonale ladí s ostatními materiály kuchyně. Barevně váže především na laminátovou pracovní desku v dekoru travertin, který plynule přechází i na stěnu za linkou.

„Béžové sklo dvířek se efektně opakuje na snídaňovém pultě, který pohledově uzavírá kuchyni směrem do jídelny a tvoří působivé pozadí trojici barových židlí. Knihovna vymezující kuchyni od relaxační zóny je směrem do kuchyně chráněná pouze čirým sklem, aby vynikl její kontrastní materiál,” vysvětluje dále architektka.

Barové i jídelní židle opakují kontrastní materiálové schéma kuchyně: dřevo mořené do elegantního černohnědého odstínu oživuje světlý textilní potah sedáku z odolné, snadno čistitelné látky. Proutěný výplet sladěný s potahem odkazuje k tradičním Thonetkám.

Jídelní i barové židle jsou vybrané ze stejné série a vizuálně se vzájemně podporují. Barovým židlím vytváří působivou scénu lakované sklo pultu, které po obvodu decentně podsvětlují LED pásky, zatímco jídelní židle obklopují rozlehlý jídelní stůl v kontrastním černohnědém moření.

„Základní barevnost celého bytu určily řetězově kladené trojlamely dubové podlahy. Aby nábytek s podlahou nesplýval, kontrastují s ní jeho korpusy z ořechového lamina stejně jako elegantní linie černohnědých židlí od firmy TON,” dodává architektka.

Aby tmavý nábytek interiér příliš nezatížil, větší nábytkové solitéry odlehčují dvířka z krémové vysoce lesklé fólie. Jemnou hru teplých tónů rozvíjí pruhovaná tapeta, se kterou je výmalba sladěná tón v tónu. Barevnou harmonii podtrhuje záclona s decentně zlatavým leskem a duhové závěsy z umělého hedvábí.

Svítidla jsou v bytě použitá dvojí: v kuchyni, koupelnách a chodbě jsou nenápadná minimalistická svítidla přísně technického designu zabudovaná do sádrokartonových podhledů, které se vizuálně výrazněji neuplatňují. Ta jsou v obytných prostorách doplněná dekorativními svítidly od české firmy Lucis.

„Svítidla z jedné série svými jemnými pečlivě designovými oblými stínidly z ručně foukaného skla zjemňují rovné linie nábytku a rozvíjejí elegantní křivku obvodové zdi. S touto sérií kontrastuje výrazně dekorativní lustr v relaxační části pokoje, který kombinuje hranaté tvary s motivem kruhu, vysvětluje architektka.

V pracovně je dubová podlaha, která prochází celým bytem (s výjimkou koupelny a toalety) a nábytek je opět řešený v materiálové kombinaci elegantního lamina v dekoru ořech odlehčeného krémovou lesklou fólií.

Stěnu u dveří zaplňuje objemná světlá úložná sestava, na kterou přímo navazuje kontrastní tmavá knihovna, jejíž otevřenou část doplňuje spodní prakticky uzavřená pasáž.

Zlatavá záclona kryje čelní stěnu s oknem a stěnu u pracovního stolu decentně zdobí pruhovaná tapeta. Jediným barevným akcentem je tu pracovní židle s elegantním cihlově červeným potahem.

Předsíň je extrémně dlouhá a úzká místnost bez oken. Její proporce designérka vyrovnala architektonickými prostředky. Zásadní efekt přinesly kompletně zrcadlové dveře vestavěných skříní po jedné straně chodby, které její šířku opticky zdvojnásobily.

„Optické zkrácení přineslo příčné předělení dubové podlahy zapuštěnou odolnou kokosovou rohoží u vstupu, která zde díky svému lehkému zapuštění prakticky zachytává nečistoty. Posledním prvkem je otevření chodby ve vyústění do obytného prostoru, kam by časem měla přijít kompletně prosklená příčka s dveřmi,“ doplňuje architektka.