Tarraco poprvé na českých silnicích: Nejdražší seat zaujme podvozkem

Seat se v rámci koncernu Volkswagen dlouho soustředil na rodinná MPV. Zachytit tu nejšťavnatější vlnu popularity vozů SUV se naplno daří až nyní, kdy mají Španělé svou modelovou řadu zvýšených rodinných vozů kompletní. K malé aroně a větší atece se nyní přidává tarraco.

Jméno auta vybrali fanoušci na sociálních sítích. Odkazuje na město Tarragona. Technicky se auto řadí vedle příbuzných Volkswagenu Tiguanu Allspace, ale zčásti i Škody Kodiaq. A to díky modulární platformě MQB.

Nové tarraco si pořádně proklepneme zanedlouho v rámci tradičního redakčního testu, a tak se po prvním dvouhodinovém seznámení v okolí liberecké chlouby omezím, co se designu a interiéru týče, jen na základní danosti.

Novinka má hezky vyvážené proporce a naživo zejména zepředu působí velice svěže. To i díky hubeným předním LED světlometům. Osobní problém mám se zadními svítilnami. Je sice fajn, že jsou spojené, ovšem mám za to, že porušují jedno základní pravidlo automobilového designu. Jsou příliš nízko a vůz tak má tupý výraz. Viděli jste snad někdy auto s velkou mezerou mezi zadním oknem a svítilnami, kterému by to opravdu slušelo?

Uvnitř je tarraco sedmimístným vozem, ovšem třetí řada je myšlena opět pro děti. Pomoci si můžete třemi samostatně posuvnými sedadly v řadě druhé. Svou invenci měli v rámci koncernu u Seatu, především co se elektroniky týče, lépe řečeno designu prostředí, u infotainmentu a středového panelu.

Dřevěné obložení v testovaném voze bylo na první pohled sice falešné, ale rozhodně nikoli tak do očí bijící jako v případě Kodiaqu Scout. Každopádně pokud se po konkurentech v této specifické oblasti budeme ohlížet dále, tak o nádherné jasanové obložení Peugeotu 5008 GT tady skutečně bohužel nejde. Celkově je ale interiér zpracován moc pěkně, kvalitně. Trocha smyslu pro detail by možná neuškodila, ale co se týče uživatelské přívětivosti a prostoru, je tu vše v pořádku.

Tarraco koupíte se zážehovou patnáctistovkou či dvoulitrem, v případě vznětového pohonu se dvěma výkonnostními stupni 2.0 TDI. Do ruky se mi v rámci prvního seznamování dostala vrcholná dieselová verze se 190 koňskými silami, pohonem všech kol a s dvouspojkovou převodovkou.

Tohle ústrojí velmi dobře funguje při běžné jízdě po silnicích, ovšem já jej nyní vyzkoušel pouze v těžších podmínkách. Na sněhu musíte počítat se specifiky konstrukce a také s naladěním. Dvouspojková skříň nechá prokluzovat spojku raději, než aby moment přenesla cukavě a horlivě. To samozřejmě na sněhu jako šofér přímo žádáte, ovšem musíte pak počítat s tím, že odezva na plynový pedál je kvůli tomuto opožděná, auto třeba při výjezdu do ostré zatáčky v kopci reaguje s prodlevou.

Stabilizace je velmi starostlivá, a tak i když připojování zadních kol již stejně jako v několika minulých generacích koncernového pohonu všech kol se spojkou „Haldex“ funguje rychle, předvídatelně a spolehlivě, v případě nedotáčivého smyku si plynem příliš nepomůžete. A to ani když stabilizaci omezíte manuálně. Překvapivě tu také nefunguje tak agresivně vytváření stáčivého momentu pomocí přibrzďování, jako u kodiaqu.

Na sněhu se tak tarraco chová především předvídatelně a za svůj cíl si bere dovézt i méně zkušeného řidiče do obtížně přístupných míst. A i když byste si mohli přát, aby vám převodovka, pohon i elektronika dovolily trochu víc, je potřeba si uvědomit, že tarraco vzniklo za jiným účelem – bezpečně dovézt rodinu do cíle. A v tom se osvědčilo na výbornou.

A na závěr ještě zbývá zhodnotit podvozek. Na přilehlých okreskách nevalné kvality a roletách, které snadno vytvoří dokola zamrzající led na sněhové pokrývce, jsem jezdil s několika vozy. Tarraco mě ale svým naladěním klasického odpružení bez adaptivních tlumičů až nadchlo. I na dvacetipalcových kolech velmi dobře filtruje. Je znát, že naladění je trošku tužší než u sourozenců, to ale neznamená méně pohodlné.

Naopak, tužší tlumiče dovolí větší kontrolu kinematice nápravy nad kmitáním kola a do dorazů pouští těžkou dvacítku až na opravdu ošklivých nerovnostech a dírách. Na krátkém asfaltovém, avšak opravdu rozbitém úseku se tak i díky vyváženému řízení vodí tarraco s naprostým klidem a přehledem. Bez houpání či poskakování se nad nerovnostmi nese, a to i když přitlačíte na pilu. To je kouzlo precizního ladění odpružení. A může to být i kouzlem tarraca v neskutečně nabitém segmentu rodinných SUV.