Rozkvetlá fantazie jménem muškát

Muškáty neboli pelargonie, jak zní název odvozený od latinského rodového jména Pelargonium, excelují v odolnosti i rychlosti, s jakou tvoří stále nové kvetoucí výhony. A ty barvy! Kdo by se do nich nezamiloval? Ještě není pozdě pozvat si je na parapet.

A když už budete v tom, porozhlédněte se i po jiných koutech v zahradě, na zápraží či na balkoně, které díky zářivým květům získají útulnou a romantickou náladu.

Ač pohled na nestárnoucí hvězdu v okenních truhlících nikdy neomrzí, stojí za to popustit uzdu fantazii a šoupnout ji pro změnu třeba do proutěného košíku zavěšeného na plotě nebo přišroubovaného na vysoký kůl zatlučený do země. I hrnec vyřazený z kredence se dá kreativně osázet.

Muškáty oslní ve staré pozinkované vaně, sudu od whisky, kamenném korytě. A je jedno, jestli jsou jejich jednoduché, poloplné či plné květy bílé, růžové, červené, purpurové nebo vícebarevné.

Přímo snově vypadá rozkvetlý žebřiňák na loukoťových kolech, zaparkovaný na zápraží u chalupy. Muškát vůbec je symbolem venkovské idylky. O to víc překvapuje schopností přizpůsobit se jakémukoli prostředí.

Rozumět si bude i s moderní vilkou v městské zahradě se strohými liniemi. Chce to jen vybrat květináč nekomplikovaného tvaru z terakoty, umělého ratanu, oceli zvané corten, pro kterou je typická rezatá patina, nebo betonu.

Na špici oblíbenosti se udržují dva druhy. Zatímco pelargonie páskatá (P. zonale) s hustými květenstvími a matně zelenými, často nápadně pestrobarevnými listy roste vzhůru k nebi, pelargonie štítnatá (P. peltatum) se vzdušnějšími květenstvími vytváří načechrané záclony.

Ke zpestření prostřeného stolu, do nevysokých nádob umístěných na zemi nebo k osázení záhonové bordury se hodí pelargonie páskatá. Její sestra zase zaboduje všude tam, kde svými dlouhými výhony nebude překážet nebo riskovat přišlápnutí, ať už je to v závěsném koši, na zdi, nebo třeba v květináči usazeném na sloupku z cihel či kamene.

Oba druhy lze pořídit i v podobě stromku na štíhlém kmínku, který se chtě nechtě stane předmětem obdivu.

Samostatnou kapitolu tvoří muškáty, u nichž nejsou na prvním místě květy, nýbrž vonící listy. Stačí, když je lehce pomačkáte v dlani, přivřete oči a mysl zaplaví vlna uvolnění. Anebo vzpomínky na babičku, jejíž světnice díky muškátu vonnému (P. odoratissimum) a kadeřavému (P. crispum) voněla po jablcích a citronech celý rok.

Jediný list provoní prádlo v šuplíku, přidat ho můžete do potpourri (sušené vonné rostliny) i marmelád. Intenzivní aroma prý odpuzuje nevítaný hmyz včetně much a komárů, není proto od věci umístit je jak do oken, tak ke dveřím.

Novější odrůdy vydávají vůni broskví, peprmintu či coca-coly. Lze je rovněž pěstovat jako běžné pokojové rostliny, nejlépe na východním nebo západním okně.

Muškáty mohou zůstat na čerstvém vzduchu až od půlky května, kdy už nehrozí noční mráz. Milují slunce, nezklamou ani na polostinném stanovišti.

Toužíte-li po nepřetržité přehlídce květů a hustém porostu, řiďte se pravidlem napájet a sytit. Nejlepší je použít tekuté hnojivo každý týden od poloviny dubna do konce srpna.

Díky dužnatým stonkům a listům rostlina vydrží občasné sucho, na zálivku byste ale neměli zapomínat příliš často, způsobuje to stres. Oslabených jedinců si pak snáze všimnou mšice, třásněnky, molice, ale i plísně a bakterie, které úřadují zejména ve stínu, při trvalém mokru, zálivce na list nebo po zanedbané údržbě. Kromě uschlých listů odstraňujte zavadlá květenství, která ubírají energii tvorbou plodů.

Nechcete-li každý rok kupovat nové rostliny, ostříhejte je na výšku dlaně a ukliďte do chladné prosvětlené místnosti, jakmile venkovní teplota klesne pod 10 °C.

Počítejte s tím, že muškáty poměrně rychle stárnou a po třech čtyřech letech bude lepší pořídit si čerstvé kusy.

Může se vám hodit na Firmy.cz: