Článek
Kowguran býval tajnou základnou australského královského letectva nedaleko města Brisbane. Tím, co se po něm po válce zachovalo, byla dvacítka betonových bunkrů zahloubených do kopců. Sloužily k uskladnění letecké munice.
Po válce základnu letectvo přestalo používat, munice zmizela a okolní lidé, pro něž samozřejmě tajnou nikdy nebyla, začali využívat bunkry po svém – sušili v nich seno.
Farmu v sousedství bývalé základny měli také Julie a David Hindsovi, kteří si plánovali, že by pozemek s bunkry koupili a rozšířili tak svou parcelu. Když se jednoho sychravého deštivého dne zatoulali do blízkosti prázdného bunkru, schovali se v něm, aby přečkali nepříjemné počasí.
Navzdory venkovní slotě bylo uvnitř příjemné teplo a sucho. V ten den se David s Julií rozhodli, že pozemek nejenom koupí, ale že se do jednoho z těchto bunkrů i přestěhují. Jeho železobetonová konstrukce kopíruje jinou vojenskou stavbu a tou je Nissenova vojenská bouda.
Stejně jako příbytky pro pěchotu i bunkr má obloukový strop, jehož pravidelně vlnitý povrch jasně svědčí o tom, co bylo při stavbě použito jako bednění. Na šířku má bunkr tři metry, na délku pak dvanáct.
„Je mnohem menší než náš původní dům na farmě, ale nakonec se mi sem toho podařilo dostat hodně,“ připouští paní Hindsová v rozhovoru pro australskou televizní stanici ABC.
Samotné přestěhování nebylo tak úplně snadné, bunkr bylo potřeba připojit k inženýrským sítím a speciálně rozvody vody a odpadu ve čtvrt metru silných betonových zdech daly instalatérům pořádně zabrat. Také signál pro mobilní telefony není uvnitř domu ideální.
Na druhé straně v létě, když je venku čtyřicet stupňů, uvnitř je příjemných šestadvacet. Nad železobetonovou konstrukcí je metr zeminy, a tak mají Hindsovi i dnes tolik propagovanou zelenou střechu. Samotný bunkr je pak coby dům v podstatě bezúdržbový.
Střecha letního sídla připomíná slavné vojenské boudy
Interiér manželé ponechali otevřený, k oddělení jednotlivých zón využili skříně a jiné kusy zařízení. Některé kusy nábytku si nechali vyrobit na míru, tak aby kopírovaly oblé stěny.
„Mám spoustu obrazů, které jsem tu chtěla mít. Ale zkuste je věšet na zaoblené stěny. Přední a zadní strana jsou proto jimi přeplněné,“ říká paní Hindsová.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Ačkoli jejich domácnost nemá žádná okna, světlo sem přivádí velké prosklené vstupní dveře. „Je tu úplné sucho. Dokonce mám pocit, že to tu vysušilo i můj smysl pro humor,“ svěřil se australskému štábu David a s poťouchlým úsměvem pokračoval: „Řekněme, že už teď jsme metr pod zemí, takže až to tu pro nás skončí, přesuneme se prostě jen o něco hlouběji.“
