Sto let starému bytu vládne po rekonstrukci dřevo a bílé kazetové plochy

Píše se optimistický počátek 20. století. Uplynulá dvě století průmyslové revoluce přinášejí skokový růst životní úrovně, průměrná délka života se radikálně zvyšuje, snížení dětské úmrtnosti ztrojnásobuje populační růst, všichni bohatnou a všichni potřebují bydlet.

Staví se celé čtvrti nových činžovních domů, plné technických novinek, jako jsou nespalné stropy nebo tekoucí voda až do bytu.

Nicméně po původním optimistickém rozjezdu už domy v ulici nevyhnutelně následují pohnuté osudy rozbouřeného dvacátého století, ztrácejí své původní majitele a prakticky pouze chátrají.

Teprve jako součást prosperity sjednocené Evropy o více jak sto let později se i domy postupně dočkávají důstojnějších oprav a adaptací pro soudobé obývání.

Návrh rekonstrukce jednoho z těchto vinohradských bytů nazvaný Bílá, šedá, bramborová, lze podle autorů Daniely Baráčkové, Jakuba Filipa Nováka a Báry Jelínek z uvedeného studia chápat jako rehabilitaci dobové velkorysosti v jejich originálním podání.

Architekt Novák doplňuje, že „jde svým způsobem o poctu zapomenutým původním stavebníkům spočívající v adaptaci bytu na velkorysé, ekonomicky přiměřené, a přesto ambiciózní bydlení“.

Architekti upozorňují, že právě takto to bylo vždy zamýšleno – nikoliv jako falešná nostalgie po dávno zapomenutých architektonických slozích, propsaných do eklektických fasádních štuků, nýbrž jako kvalitní bydlení za rozumnou cenu v důstojném architektonickém hávu, jak mu tehdy bylo rozuměno.

„Jako většina radikálních proměn, i ta naše začíná tam, kde není vidět. Nároky na soukromí a neprůzvučnost konstrukcí v čase narostly, stejně jako dnes již není akceptovatelné žít na prohnutých a třesoucích se podlahách. Proto bylo například nezbytné skladbu podlah rozebrat a nosné trámy ztužit příložkami, stejně jako osadit akustické podhledy nebo zazdít okna do světlíku – budoucí to výtahové šachty,“ vysvětluje Barbora Jelínek.

Podle architektů bylo nutné se vypořádat s nevyhovující dispozicí – snesením či posuny průběžných příček a jejich vynesením ocelovými překlady.

A nakonec byly v bytě rozpuštěny nezbytné technologie, nejen klasické, jako je plynový kotel, ústřední topení v retro žebrové podobě, elektrické vyhřívání podlahy, zabezpečení nebo internet, ale i ty méně obvyklé.

Například odtah digestoře integrovaný ve varné desce a odvedený podlahou. Ten podle Daniely Baráčkové „umožňuje vaření na ostrůvku bez dělení hlavní obytné místnosti masivem zavěšeného přístroje a současně nenutí umístit vaření na osu místnosti, ale upřednostnit jeho ergonomii“.

Celému interiéru dominuje práce s dobovou estetikou přirozených barev dřeva a bílých kazetových ploch kombinovaných s tlumenými odstíny šedé, zelené a bramborové – přirozených dubových odstínů.

Nepřehlédnutelná je dominantní knihovna přes celou stěnu, která byla velkým přáním stavebníků.

„Klienti si výslovně přáli velkou knihovnu a jako inspiraci nám dokonce ukázali jinou naši vlastní realizaci,” říká architekt Novák, „ale přesto se nikdy neopakujeme, není to potřeba, každý klient i jeho záměr je dostatečně jedinečný“. Tuto konkrétní knihovnu lze například trochu atypicky celou rozsvítit – každou jednu policii.

Knihovna tak symbolicky dokáže přímo ozářit celou hlavní místnost jen sama o sobě, což jen podtrhuje význam, jaký jí – respektive knihám – majitelé bytu přisuzují.

Architekti ke knihovnám obecně dodávají: „Občas se na nás někdo obrátí s odkazem na nějakou naši realizaci, kdo tu či onu knihovnu vyrábí, kde se dá sehnat, aniž by si lidé uvědomovali, že se vždy jedná o individuální návrh, který pak podle našeho projektu dokáže zrealizovat jakýkoliv truhlář.“

Architekti tvrdí, že vůbec není nezbytné mít všude nábytek na míru, ale pokud chcete z bydlení dostat maximum, pouze s typovým nábytkem si málokdy vystačíte, protože jednoduše nevyužijete rozumně všechen prostor, který máte k dispozici. A to podle nich v době, kdy metr čtvereční bydlení stojí přes sto tisíc korun, dává perfektní smysl.

„Vždy si položte otázku: když nakonec budete splácet své bydlení dost možná přes čtvrt století, bude vám to dávat smysl až do konce? Od toho je právě profese architekta, aby vám pomohla srovnat priority mezi vynaloženými náklady a vašimi očekáváními, v jakém prostředí chcete strávit svůj život,“ uzavírá Jakub Filip Novák.

„Zaměřujeme se na všechny oblasti architektonického a urbanistického navrhování, zpracování návrhů staveb a interiérů, a to ve všech projekčních stupních - od studie až po prováděcí projekty včetně autorských dozorů. Studio je vystavěno na spolupráci architekta a vizuální umělkyně. Tato spolupráce zahrnuje kolektiv interních i externích spolupracovníků, schopných pokrýt celou škálu specializovaných profesí, kterou vydařená architektura vyžaduje.

Zajímají nás citlivá řešení dotažená do detailu, která odrážejí jedinečný příběh každého záměru a každého klienta,” poznamenávají tvůrci velmi zajímavé rekonstrukce.