Moderní byt s atmosférou staré Prahy

K častým návštěvám Prahy se rodina rozhodla pořídit si menší byt, který by případně mohla v budoucnu využívat i dcera při studiích nebo zaměstnání v metropoli.

Byt s dlouhou úzkou dispozicí měl v původním stavu trochu pochmurný vzhled, ve střední části byl totiž příliš tmavý. Poloha v centru města má ale množství výhod, pro které mělo smysl dát bytu novou podobu.

Majitelům se líbilo prostředí starých domů, snadná dostupnost kultury a blízkost historických památek. Přestavbu bytu svěřili studiu I. D. Architektura – práce Ivany Dombkové a Rostislava Černíka znali už z jejich předchozích realizací.

„Rekonstrukce si vyžádala razantní zásahy do silných nosných zdí, musely se do nich vybourat velké otvory, aby se denní světlo dostalo až do místností bez oken v centru dispozice. Přes obývací pokoj s jídelnou se prosvětlila především kuchyň, která se tak stala přímou součástí společenského prostoru, celoskleněnými dveřmi prochází denní světlo z pokoje až do chodby se vstupem.

V nejmenší místnosti na opačné straně bytu vznikla pracovna, její velké balkonové okno zajistilo (díky zvětšenému dveřnímu otvoru) dostatečné osvětlení také v navazující ložnici. Celý byt se více propojil a působí mnohem prostorněji,” vysvětluje architektka Ivana Dombková.

„Náročné práce musely probíhat velmi šetrně, aby se nepoškodily již opravené vlysové podlahy nebo nové zařízení kuchyně, kterou si majitelé už nepřáli měnit. V bytě se zachovaly a opravily původní vstupní dveře s širokými obložkami zárubní nebo dveře do koupelny, repasovala se původní okna včetně obkladů zdí, využily se také stávající výklenky, ať už pro vložení polic, nebo pro umístění sošky. Atmosféra interiéru – přes zcela současné vybavení – respektuje prostředí historických domů,” poznamenává architekt Rostislav Černík.

Zařízení interiéru má charakteristický rukopis studia – osobitý design, použití ušlechtilých materiálů, čisté geometrické tvary vycházející z konstrukční logiky, promyšlené detaily a pečlivé řemeslné zpracování. Malé množství nábytku, jen nezbytné pro funkční provoz, zachovává velkorysost prostoru a dostatek místa pro vlastní pohyb a pohodlí obyvatel bytu.

Většina předmětů v interiéru je vyrobena podle autorských návrhů, pro doplňující zařízení si architekti vybírají firmy, jejichž výrobky s pojetím designu korespondují, ať už jsou to svítidla nebo sanita v koupelně.

Za pozornost stojí především nábytková sestava skříní a knihovny v obývacím pokoji. Bílé skříně mají malou hloubku, která neukrajuje příliš z plochy místnosti, jen uprostřed vystupuje – jako obraz ze zdi – hlubší část pro ukládání oděvů na ramínka.

Podobně je na sousední knihovně sestavené z dubových polic předsazena bílá čtvercová deska, do které je zakomponována televize a audio technika.

Druhým atypickým kouskem je „skříň“ na odkládání kabátů a tašek v předsíni. Vysoká, lehce našikmená deska se zrcadlem ukrývá dutinu s tyčí na ramínka. Oděvy nejsou příliš vidět, zrcadlo navíc celou předsíň opticky rozšiřuje.

Veškerý nábytek je vyroben z dubového dřeva nebo bíle lakovaných desek, čalounění pohovky a židlí je bílé, stejnou barvu mají i závěsy na oknech. Jen omítky dostaly světlou šedobéžovou výmalbu, která interiéru dodává útulnost klasických městských bytů.

Kultivované prostředí rekonstruovaného bytu je potvrzením, že i při respektu vůči dochovaným původním prvkům nemusí byt v historickém domě ustrnout v poloze mrtvého skanzenu, je možné vytvořit zcela moderní prostor, který dokáže žít současným životem.

„Snažíme se o moudrá a zároveň vzrušující řešení. Snažíme se o maximální pochopení a vnímání všech souvislostí. Velmi nám záleží na celistvosti našeho díla a na jeho konečném provedení. Neexistuje totiž malá a velká architektura, je jen dobrá, nebo žádná,” poznamenávají architekti.